Bramborakova Party

Minuly tyden byly prazdniny (mid-semester break) a tak jsme si s Ivem rekli, ze bychom mohli usporadat nejakou vtipnou akci. Nejlepe, aby to bylo zaroven levne a Ceske... Bramboraky rulez!!!

Prvne zminim, kdo je Ivo. Ivo je Cech (pardon, on je Moravak, takze by me asi pinknul, kdyby vedel, ze jsem o nem napsal ze je Cech. No to je fuk. On je totiz z Bzence - to je kdesi u Brna (kdybyste to nevedeli, stejne jako ja) a nema rad Prazaky, sovinista jeden!). No kazdopadne pred tim midsem brejkem jsme tak ruzne povykladali s nekolika lidmi z kurzu a podobne, takze to vypadalo, ze by mohla dorazit celkem pocetna grupa. Misto bylo jasne, Ivovy Kanadanky (spolubydlici) odjeli na tyden pryc, takze barak volnej. Zbyvalo vyresit, jak ty lidi nakrmit pri zachovani low-budgetu:-) A zde prislo prave na ty bramboraky.

Ivo se shodou okolnosti rano dostal na trh, tak nakoupil slabych 10kg brambor a hromadu dalsich nepotrebnosti. Cca hodku pred zacatkem dorazila Eva, aby nam pomohla a chvili po ni Steven (o obou jsem jiz psal v zapisu o vyletu na Glasshouse Mts). Stridave jsme skrabali brambory, strouhali, vyrabeli testo a ucili se delat bramboraky. Nastesti jsme se to naucili drive, nez dorazili prvni lide. Vetsina kupodivu prinesla neco k zakousnuti, jak jsme je pozadali (coz neni uplne obvykle), takze se brzo nahromadila spousta jidla. Bramboraky lidem v zasade chutnaly a neskromne se musim pochlubit, ze jsem dosahl temer mistrovstvi v obraceni bramboraku na panvi letmo.

Po nejake dobe jsme vymysleli, ze se pokusime lidem vysvetlit a zahrat mafiany. Rozhodci byl puvodne Ivo, ale vzhledem k tomu, ze Steven byl ponekud prinapity, tak brzy prebral samovolne zezlo, ackoli neznal pravidla:-) Prvni jeho navrh byl, aby mafiani nebyli mafiani, ale komunisti (musite chapat, ze Steven je z Taiwanu:-). To mi prislo jako zajimavy napad, misto Katanyho by mohla byt potom kontrarevoluce. Nicmene vzhledem k tomu, ze se pripozdivalo (nocni MHD po Brisbane neexistuje) a Steven byl stale nezadrzitelnejsi, hru jsme po jednom kole ukoncili a rozesli se domu.

Zakoncenim vecera pro me bylo, ze jsme dorazili s Mark-Alanem (jeden ze "spoluzaku") na nadrazi a cekali asi pul hodiny na vlak. Pote nas napadlo se jeste jednou podivat na timetable, abychom zjistili, ze dalsi vlak jede az v 5:30 rano. Vyrazili jsme tedy pesky, pote co se nam nepodarilo presvedcit jednoho Japonce, co tam take cekal, ze uz opravdu nic nepojede, a ze jestli chce do Toowongu (ctvrt, kde bydlim), at jde s nama. Nedal si rict a nedal, tak jsme ho nechali napospas svemu osudu. Domu jsem dorazil jiz pred druhou hodinou.