Sailing II

Tentokrat byl oznamen sailing camp, ktery se od sailing day lisi, jak nazev napovida, tim, ze je vicedenni. Take melo jet min lidi (kvuli pocasi), takze jsem nevahal a prihlasil se.

Puvodne mel byt odjezd jiz v patek, ale vzhledem ke konstantne nechutnemu pocasi (ono tady v Queenslandu snad I nekdy prsi, nebo co?) to lidi postupne vzdavali, az se usneslo, ze se pojede az v sobotu rano. To mi ovsem vubec nevadilo, misto toho jsem sel do kostela na party:-) (viz predchozi clanek…)

V sobotu jsem tedy dorazil k boat shedu. Nastesti byl sraz o hodinu pozdeji nez minule, takze jezdily uz nejake busy a nemusel jsem jit celou cestu pesky… V busu jsem jeste k tomu potkal spoluzacku Keiko (kdo uhadne z jake je zeme ma u me sushi:-), ktera jela do knihovny studovat (!). Potesen, ze z nas dvou jsem ja ten stastnejsi (ackoli tytez readings budu holt muset precist v pondeli dopo…) jsem vyrazil k boat shedu.

Lidi bylo celkem malo, asi tak 10. Behem necele hodky jsme zkombinovali pouzitelne lode, voziky a navesy a mohli vyrazit. Ja jsem jel s Marcusem z Nemecka. To je celkem zajimavej typek, je mu 34, ale vypada tak na 25. Dela tady jakysi vyzkum v oblasti fyziky. Co me ovsem zaujalo, ze prvni rok byl placen z Nemecka (neni mi zcela jasne, proc Nemci podporuji svoje mozky, aby delaly vyzkum v zahranici a ne u sebe) a ted ho plati University of Queensland, ale ve skutecnosti dela ten vyzkum na druhe univerzite (Q. Uni of Technology). Nicmene po cca dvou hodkach jsme dorazili k jezeru Cootharaba, coz je kousek od mesta Noosa, severne od Brisbane.

Pocasi bylo dost vetrne, ze jsem se zacal obavat, ze zase nebudeme moct spustit lode na vodu. Nakonec jsme se ale usnesli, ze cat (katamaran) na vodu dat klidne muzem, ze se mu nemuze nic stat. Po jistych komplikacich jsme ho sestavili dohromady a vyrazili plachtit. Vichr byl celkem husty, takze cat svistel jak blazen. Zaroven vitr tvoril docela slusne vlny, takze to byla pomerne adrenalinova zalezitost. Clovek se vyvesil na lanku na stranu, aby se vyvazoval naklon. Dulezity je ovsem i pohyb dopredu-dozadu, aby se cat nezapichoval do vln. Sranda ovsem je, kdyz se vyvesite uplne kolmo, jenom se nohama zaprete o bort a nejaka vlna vam ty nohy z toho bortu smete. Pak tam litate zaveseni na lanku jak nudle v bande, misto abyste vyvazovali:-) Zajimave je, ze voda v jezeru je slana, bude to nejspis tim, ze je pry jakymsi zpusobem napojeno na ocean… Take ta voda byla skoro teplejsi nez vzduch, coz docela pomahalo.

Moc dlouho jsme neplachtili, protoze vitr byl studeny a do toho zaclo prset. Radeji jsme postavili stany a takticky se stahli do mistni hospody. Zde jsme povecereli a poklabosili. Marcus me zacal ucit pit pivo. Sam jsem na tom mel ekonomicky zajem (pit nealko je v pomeru cena/objem velmi nevyhodne snad vsude:-( ). Nastesti australske pivo je nejake slabsi, ci co, takze se to docela dalo. Nevim, jestli uz jsem to psal, ale australani si o sobe mysli, ze jsou hrozni pivari. Ve skutecnosti jsou tusim osmi nebo devati. No a kdo je asi tak prvni, ze ano? (odpoved)

Pote jsme jeste chvili hrali pool, ktery mi ale vubec nesel. Ospravedlnil jsem si to tim, ze zatimco u nas je bila koule vetsi (alespon v tech stolech na mince), tak tady je mensi nez ostatni, coz ma dramaticky efekt, no ne? Posledni zazitek z tohoto dne byla ochutnavka marshmallow opeceneho nad ohnem. Ja vazne nevim, co to je marshmallow, ale vim, ze uz to nikdy nedam do ust. Velice to pripominalo takove to klasicke sladke ruzove zuzu, ale jak se to dalo nad ohen, tak se to rozslizlo, ze kdyz jsem se toho dotkl, tak to neslo sundat…

Dalsi den jsme temer neplachtili, protoze bylo uplne hnusne a prselo. Chteli jsme dest preckat v hospode na obede, ale prselo furt, takze jsme nakonec balili lode a veci za vytrvaleho deste. Do Brisbane jsme dorazili nekdy vecer.