Zde je takový můj zjednodušený pohled na Lyon, pokud někoho zajímá, jak to tady přibližně vypadá. Pokud chcete nějaké skutečné údaje, zkuste radši třeba Wikipedii.
Najdete zde nějaké fotky z mého dosavadního archivu (klikněte pro zvětšení).
Lyon leží na soutoku dvou řek. Rhône přitéká od východu, je to prudká alpská řeka modré barvy, Saône teče odkudsi ze severu, je o poznání mírnější a hnědší. Skrz střed města protékají rovnoběžně od severu k jihu, takže tu mají dvoje rovnoběžná nábřeží. Alespoň zpočátku je to patřičně matoucí.
Nad západním břehem Saôny se zvedá příkrý svah, místo, kde se líbilo už Gaulům a poté Římanům, pročež zde již dávno před naším letopočtem stál "Lugdunon", následně "Lugdunum". Dodnes tu najdeme amfiteátra a daleko do kraje lze sledovat pozůstatky akvaduktů. Část města na úpatí kopce se jmenuje "Starý Lyon", má rostlý půdorys a malebné uličky, průchody a schodiště. Z výrazného vrcholu, který se jmenuje Fourviere, jsou vidět Alpy i samotný Mt. Blanc. Také zde stojí bazilika Notre-Dame de Fourviere, stavba v podivném historizujícím slohu přelomu 19. a 20. století pochybné umělecké kvality, která je dominantou celého Lyonu. To gotická katedrála St-Jean (ve stejnojmenné čtvrti) dole pod kopcem je něco jiného... Nahoru na Fourviere jezdí dvě lanovky, jako u nás na Petříně, Převážná část jejich trasy ale vede tunelem.
Úzké části města mezi oběma řekami vévodí veliké náměstí Bellecour a také moderně přestavěná budova opery. V místě, kde se řeky od sebe vzdalují, se zvedá další kopec, Croix Rousse. Svah je plný domů s nezvykle vysokými okny a stropy, protože v každém bytě bývaly umístěny tkalcovské stroje. Charakteristické jsou zdejší dvorky a průchody. Najdeme zde i takové legrácky, jako historický dům, skrz který jezdí trolejbus (a dokonce zde má zastávku). Společně se čtvtí St. Jean je Croix Rousse na seznamu Unesco.
I na Croix Rousse mají dopravní specialitu - metro linky C, které je kvůli velkému stoupání opatřeno ozubnicí. Ostatní linky metra jsou zajímavé alespoň tím, že, tak jako v Paříži, jezdí na pneumatikách. Linka D jezdí dokonce bez řidiče, cesta u okna na čele soupravy, ve dvojkolejném tunelu, kde potkáváte protijedoucí, nikým neřízené vlaky, je zajímavým sci-fi zážitkem. A taky je dost matoucí, že metra (ale i vlaky) jezdí ve Francii vlevo. Je to zvláštní, neboť na silnicích se tu jezdí vpravo už od Francouzské revoluce (Narozdíl například od Československa, kde se jezdilo vlevo až do druhé světové války). No to jsem trochu odbočil.
Zatímco na západě se tyčí Fourviere, směrem na východ se do dálky táhne úplná rovina. Stojí tu novější část města (kde bydlím), se šachovnicovým půdorysem a zástavbou převážně z počátku 20. století. Dále navazuje část Villeurbanne, a ještě dál na východ je Vaulx en Velin, kde je naše škola. O tom, jak daleko je to na východě, svědčí skutečnost, že tu dámy chodí po ulici zahalené od hlavy k patě a v supermarketu vás lákají na zvláštní slevy u příležitosti Ramadánu (tak jako u nás třeba na Vánoce).
Společně s předměstími a satelity má Lyon cca 1.6 milionu obyvatel a je druhou největší konurbací ve Francii. Nicméně město samotné mi přijde celkem malé.
