Osvícení spolubydlící

S Onurem a Bibi občas (no vlastně dost často) vykecáváme - je to dobrý odreagování a hlavně nám to dává důvod na chvíli nestudovat:-) Většinou z diskuse není žádný závěr, kromě univerzálního závěru "všechno je na ..." (dosaď si sám/a). Nicméně dnes jsem byl osvícen hned dvakrát:-)

O první mé osvícení se postarala Bibi, když řekla, že Rusové mají velký smysl pro spravedlnost. To nám Čechům kvůli naší historické zkušenosti zní trochu podezřele (samozřejmě je to nesprávná generalizace, znám tady pár Rusů, kteří jsou třeba naprosto v pohodě), ale já už jsem zvyklý, že Bibi (a zřejmě mnoho Kazachů) je poměrně rusofilní. Je to dáno tím, že zatímco nás prachprostě obsadili a ekonomicky zničili (zase trochu zjednodušuju:-), tak Kazachstán se díky jejich vlivu pozvedl z kočovné společnosti na celkem moderní (teda až na malé drobnosti, jako že za Stalina zemřela polovina populace na hladomor, ale to jsou detaily). Nicméně co mě dnes dorazilo, by Bibin příklad, jak mají Rusové vyvinutý ten cit pro spravedlnost. Sice jsou podle ní hodně impulsivní a zvláště, když se napijí, mohou být i velmi agresivní a dokonce vás kvůli nějaké prkotině i zabít, ale až vystřízliví a uvědomí si, co provedli, budou vám chodit plakat na hrob!!! Takový je prý jejich cit ro spravedlnost:-D

O druhý moment prozření se postaral Onur, když vyprávěl o svém dědovi, který byl zavřen ve vězení (kvůli nějaké nezaviněné události, to ale není teď podstatné). Přes den pracoval v nějaké fabrice a do vězení chodil jen na noc. Tak se ptám jak to, a bylo to proto, že za každý odpracovaný den se mu odečetly dva dni z trestu. Já už jsem si lámal s tímto problémem hlavu vícekrát. Máme ve vězení spoustu lidí, co se tam akorát flákají a jsou živeni z našich daní. Nejlepší by bylo samozřejmě, aby museli pracovat. Jenomže problém je ten, že kdo nemá motivaci (nedostávali by výplatu) jeho práce bývá k ničemu a bylo by třeba spousty dozorců, kteří by na ně dohlíželi a nutili je pracovat. Celkově dost neefektivní systém. No a pak mi Onur jen tam mezi řečí toto dilema vyřeší: no jasně, za odpracovaný den odečíst dva dni trestu! Motivace jako hrom a ještě by si na sebe vydělali!

No a když už jsem v tom psaní, tak včera u nás byli na návštěvě Shoko z Japonska a Mawood ze Súdánu. Tak se tak bavíme o všem možném, mj. o druhé světové válce a filmu Clinta Eastwooda o bitvě na Iwo Jima. No a pak nějak přišla řeč na Súdán, a Mawood povídal, že byl od 11 let v rebelské armádě (je křesťan z Jihu, které fundamentalistický Islámský režim ze severu terorizuje) a o tom, jak se mění koncept přátelství mezi lidmi, když víš, že zítra už je možná neuvidíš... Je to chytrej kluk, teď studuje tady v USA a píše knihu, kterou chce vydat doma, protože budou volby. Otázka, jestli on sám někoho zabil visela ve vzduchu, ale nakonec zůstala (naštěstí) nevyslovena. Trochu depresivní zakončení, ale jak zpívají Nahoruposchodištidolu: "život je tak růžovej, jak čerstvě vyvražděný jesle."