Svátek demokracie

Tak nám nastalo první úterý po prvním pondělí v listopadu a Amerika se vydala k volebním urnám. Konají se totiž Midterm elections: volby v půli prezidentského období. Mohlo by se zdát, že se nejedná o příliš významnou událost, ale není tomu tak. Pokud vás zajímá něco o americkém politickém systému, čtěte dále. Takže co se vlastně volí?

1. Sněmovna reprezentantů: dolní komora Kongresu, čili něco jako naše Poslanecká sněmovna, s tím podstatným rozdílem, že na federální úrovni. Sněmovna se v USA volí každé dva roky, ne čtyři, jako u nás. Má celkem 435 členů, každý stát USA má jiný počet podle počtu obyvatel.
2. Senát: horní komora kongresu. Oproti našemu Senátu je silnější, má rovnocenné postavení se Sněmovnou reprezentantů - nemůže být přehlasován. Veškerá legislativa tedy musí projít oběmi komorami. Senát má 100 členů - za každý stát dva (neplatí zde rovnoměrnost podle počtu obyvatel). Každé dva roky se obměňuje třetina senátorů.
3. Guvernéři států - každý stát USA má svůj vlastní parlament a vydává si své vlastní zákony. Kromě toho má také svého vlastního guvernéra, čili něco jako prezidenta (známý je např. Schwarzenegger v Kalifornii). Ten se volí přímo a většinově a rozložení 50 guvernérů mezi republikány a demokraty je důležité pro celkové rozložení moci.

Téměř všechny volby v USA probíhají podle většinového systému: území se rozseká na distrikty podle toho kolik se volí členů a v každém distriktu proti sobě obvykle nastoupí jeden demokrat a jeden republikán a kromě nich ještě různí jiní kandidáti, kteří ale nemají příliš šancí (ve Sněmovně reprezentantů byl před volbami jediný nezávislý, teď není žádný). No a o co se hrálo? Posledních 10 let vládli ve Sněmovně republikáni, avšak znechucení Američanů Bushovou politikou jim dávalo šanci toto zvrátit. To se jim také podařilo - místo o 30 méně před volbami teď mají o 20 reprezentantů více (ještě ale není sečteno vše). O Senát se také ještě bojuje, ale i zde demokrati zabodovali a získali zatím o 4 senátory více, než měli předtím, o tři křesla se ještě hraje. Co se týče guvernérů, demokrati jich nyní mají více než polovinu. Tedy pro ně celkem vydařené volby... Musím přiznat, že jsem čekal trochu více povyku, ale nic moc extra se nekonalo. Může to ale být tím, ža tady v NYS to bylo dopředu dost jasné: druhé období v Senátu obhajovala Hillary Clinton (možná kandidátka na demokratů na prezidenta za dva roky) a suverénně zvítězila (67%), předchozí republikánský guvernér Pataki byl nahrazen demokratem Spitzerem (69%, jak jsem pochopil, republikán Pataki v čele tradičně demokratického NYS byl spíše jakousi deviací:-). Ve škole jsem se nachomýtl k akci, kdy studenti a učitelé diskutovali o kampani, ale moc jsem z toho nepochytil, protože tam hodně lítala jména různých kandidátů, které neznám. Zajímavou informací ale bylo, že strany údajně za kampaň utratily dosud nejvíc peněz v historii. Jestli to tak půjde dál, tak se máme za dva roky na co těšit!:-) Pak jsme se šli koukat na průběžné výsledky, což bylo zajímavé, protože se sledují ty tři úrovně zároveň. V jednu chvíli se dvě holčiny začaly radovat, když jeden republikán prohrál, protože "je zlý a nesnáší ženy a gaye":-o ? Posléze jsem šel domů, vyzvedl Onura a šli jsme se mrknout do hospody naproti na ulici, kde mělo sraz pár studentů od nás z political science, tak jsme se k nim přifařili. Zajímavostí bylo, že tam bylo šest televizí, každá naladěná na jiný program. A v momentě, kdy CNN už ukazovalo, že demokrati vyhráli Sněmovnu, na Fox News pořád tvrdili, že jim ještě jeden hlas chybí:-) Jen mě napadla malá poznámka na konec: kdybychom snížili počet našich slovutných pánů poslanců a senátorů tak, aby jejich počet odpovídal počtu obyvatel ve stejném poměru jako v USA, ve Sněmovně by zbylo nějakých 15 poslanců a Senát s třemi senátory bychom mohli rovnou zrušit:-)) Poslanci by se mohli scházet třeba v Baráčnické rychtě a ušetřilo by se spousta peněz za ty baráky na Malý straně - ty by se mohly pronajmout. Třeba Americký ambasádě...