Krasne chladne nabozenske Svedsko
Svedove jsou velmi prijemni lide, ale jsou to tak trochu divni patroni. Vsichni jsou tu velmi zdvorili, slusni, dobre vypadaji (jiste nekdy venuji cely clanek svedskym muzum:-), ale za vsi tou uhlazenosti je i takovy zvlastni odstup a chlad. Nikdo se tu nad nicim nepozastavuje, nicemu se nedivi, nad nicim nejasa ani neplace. Kdyz se na ulici hada parta podivne vyhlizejicich pristehovalcu, nikoho nenapadne zvednout oci. Kdyz se zasekne metro mezi dvema stanicemi a vsechna svetla zhasnou, vsichni zaryte mlci a delaji jakoby nic. Kdyz jde po ulici krasna atraktivni zena (a ze jich je ve Stockholmu pozehnane), nikoho ani nenapadne, aby se ohledl.
Svedska rezervovanost se samozrejme promita i do jejich nabozenskeho zivota. Svedove jsou vetsinou luterani, u kterych by clovek urcitou rezervovanost v nabozenskych obradech cekal. (Minulou nedeli jsem v televizi videla jedno luteranske shromazdeni a po nekolika velmi nudnych minutach jsem s udivem zjistila, ze si bezdecne liju filmjolk (kefir) na saty...) Podle me spolubydlici Agaty, ktera byla minulou nedeli v mistnim polskem kostele, to ani u jinak zpevavych katoliku neni o nic veselejsi.
Seversky chlad pronikl i do mistni, jinak (jak zahy uvidime) velmi krasne a rozsahle zidovske obce. Svedsko ma jednu z nejvetsich evropskych zidovskych komunit. Podle odhadu zde zije az 25 000 zidu. V samotnem Stockholmu je pry zhruba 10 000 zidovskych obyvatel, z nichz zhruba polovina je prihlasena do zidovske obce. Pro kazdeho, kdo trochu zna trochu chaoticke pomery ceske zidovske komunity, bude jiste prijemnym prekvapenim, ze ve Sockholmu existuje pouze jedna jedina spolecna zidovska komunita, ktera se spolecne schazi, spolecne jezdi na vylety, spolecne porada kultrni akce a spolecne se rovnym dilem stara o veskere zidovske objekty a jejich zarizeni. Je tu jedna spolecna mikve (ritualni lazen), spolecne komunitni centrum, jedna spolecna rada, ktera udeluje hechsher (dava potravinam a restauracim potvrzeni, ze jsou koser) jedna skola, jedna skolka a take jedna spolecna jidelna. (Do teto jidelny chodim se svymi spoluzaky i ja. Nektere masozravce mezi nami ubiji, ze jidelna vari pouze mlecna jidla - muj spoluzak Barna to dnes komentoval slovy: "az tady jsem si uvedomil, jak rad mam velky zvirata, obzvlast, kdyz je jich hodne" - ale ja jsem nad miru spokojena - znate to, kdyz mi nekdo uvari ajeste po mne umyje nadobi...co vic si prat.) Netreba dodavat, ze vsechna zarizeni muze pouzivat za stejne penize kdokoli, kdo prijde, at uz je z Tramtarie nebo z Cech a at uz je hinduista nebo mormon.
V ramci spolecne zidovske obce pusobi tri synagogy a tri rabini: jeden ortodoxni, jeden konzervativni (Masorti) a jeden chabadnik. Ortodxni a konzervativni rabin sedi spolecne v jedne kancelari a vetsinu spravnich zalezitosti obce resi spolu. Ortodoxni zide chodivaji na bohosluzby do masorti komunity a naopak. (Zda se to jako pohadka, ze? Ale opravdu to tady tak funguje a nikomu to neprijde neobvykle.) Reformni obec tu podle mych informaci neni. Pry se ji tu kdysi snazil nekdo zalozit, ale nebyl tu skoro nikdo, kdo by o takovou obec mel zajem, protoze mistni zide, kteri chteji zit reformnim zpusobem zivota maji siroky prostor ve velmi dobre etablovane masorti komunite: V masorti synagoze je cast lavic vyhrazena pouze muzum, cast pouze zenam a ve zbyle tretine lavic mohou sedet muzi a zeny pohromade. Jednou za mesic porada masorti komunita egalitariansky sabat, pri kterem mohou zeny delat v synagoze vse to, co je jindy vyhrazeno pouze muzum (cist z tory, nosit talit (modlitebni sal)...)
Zivot mistni komunity je krasny v tom, jak je normalni. Pri bohosluzbe pobiha synagogou spousta deti, zidovska skola je plna uhrovatych pubertaku, nikdo se nikoho nepta, kde vsude je obrezanej, kdyz chce prijit na sabatovou veceri, kdokoliv, kdo prijde na sobotni ranni bohosluzbu, je v poledne pozvan na kolace a vino do mistniho komunitniho centra - proste nadhera:-). Netreba dodavat, ze takovy pristup zjevne tahne do synagog velke mnozstvi lidi. Kazdy sice ma trochu jiny vyklad halachy (zidovskeho prava), ale zda se, ze na urovni mezilidskych vztahu a spolecneho zivota obce to nehraje tu nejdulezitejsi roli)
Jedine, co je na mistnich zidech trochu divne (zatim jsem byla v synagoze jenom u konzervativnich, ale jsem presvedcena, ze u ortodoxnich je to stejne) je jejich zvlastne chladne prozivani nabozenskych obradu. Kdyz clovek prijde do synagogy na bohosluzbu, pripada si tak trochu jako na hodine slusneho vychovani. Vsichni se chovaji velmi tise, celou dobu bohosluzby temer mlcky poslusne sedi v lavicich, oblicejovymi svaly vubec nehybaji, natoz aby pohnuly celym telem. Minulou nedeli jsem tu byla na svatbe (obrazky z by se zanedlouhomely objevit v "Obrazcich"), behem niz se sice vsichni usmivali, ale az do konce celeho obradu nikdo nevypadal nijak zvlast pohnute.(Krome me, Agaty a matky nevesty, ktera byla mimochodem emigrantka z Cech). Zvlastni.
Kupodivu ale musim priznat, ze jakkoliv se mi zda svedska rezervovanost neobvykla, nijak zvlast mi nevadi...naopak se mi zacina docela zamlouvat. Mozna je to tim chladnym pocasim...