(Skoro) 100 a jedna zajímavost o Švédsku
☺Asi málokoho překvapí, že ve Švédsku se během roku poměrně rychle krátí respektive prodlužuje den. Během téměř 2 měsíců, které jsem tu zatím strávila, se světlá část dne zkrátila zhruba o 3 hodiny. Ve Stockholmu v nejdelších letních dnech slunce vychází ve 3 ráno zapadá v 11 večer. Naopak kolem Vánoc se rozednívá před desátou stmívá už kolem druhé odpoledne. Část Švédska leží za polárním kruhem. V této části země zhruba 2 měsíce v roce slunce vůbec nezapadá a 2 měsíce vůbec nevychází. Pro středoevropana podivné délky dní vedou ve Skandinávii k mnoha různým paradoxům. Připadne-li např. ramadán na prosinec, stane se pro muslimy jejich měsíční půst pouhou přestávkou mezi snídaní a pozdním obědem. Na švédském letním židovském táboře většinou v sobotu nechtějí čekat s malými dětmi na Havdalu (slavnostní ukončení šabatu) do půlnoci, a tak jdou většinou spát a šabat prostě ukončí až v neděli ráno. A to už vůbec nemluvím o tom, jak těžké je určit začátek šabatu v Laponsku během polárního dne, když slunce ne a ne zapadnout…:- )
☺Mnoho lidí si myslí, že kvůli dlouhým zimám se lidé ve Skandinávii častěji páchají sebevraždy. To je jeden z několika mýtů o Skandinávcích. Ve skutečnosti je počet sebevražd např. ve Švédsku srovnatelný s jinými západoevropskými zeměmi. Tento mýtus prý vznikl po 2. světové válce, kdy Švédsko jako jedna z prvních zemí na světě začalo uvádět přesné statistické údaje o sebevraždách na svém území. Původně jsem si říkala, že bych vám mohla také vyvrátit mýtus o tom, že Švédové hodně pijí alkohol, ale obávám se, že tohle je do jisté míry pravda. Mohla bych snad jen dodat – ne všichni Švédové…a ti co hodně pijí, pijí většinou jen o víkendech:- ) (ale zato hodně). Zajímavé ale je, že podle mé zkušenosti je Švédsko jednou z mála zemí, kde je i totálně ožralý člověk schopen vést poměrně plynulou konverzaci v ne úplně nejhorší angličtině :- )
☺Švédsko již dávno není pouze zemí blonďatých Vikingů. Dnešní švédská populace je etnicky velmi různorodá. Za posledních 25 let se sem přistěhovalo na 750 000 cizinců. V dnešním Švédsku žije 15% obyvatel, kteří se buď sami narodili mimo Švédsko, nebo mají oba rodiče pocházející ze zahraničí. Dalších 5% obyvatel má alespoň jednoho rodiče, který není původem Švéd (mezi těchto 5% patří i tři děti současného švédského krále, jehož manželka, královna Silvia, je napůl Němka a napůl Brazilka.) Zajímavé je, že početně nejsilnější skupinou švédských přistěhovalců jsou Finové. Dále jsou tu lidé z bývalé Jugoslávie, Iránci, Norové, Poláci, Dánové, Němci, Iráčané, Turci, Chilané, Libanonci, Syřané, Somálci (jejichž ženy tu někdy stále chodí v somálském tradičním oblečení!), Maďaři, a – jak jinak – Češi.
☺Švédsko má 4 oficiálně uznávané jazyky etnických/národnostních minorit: finštinu, laponštinu, romštinu a jidiš (…)
☺Švédsko je zemí, která se již několik desítek let velmi cílevědomě stará o vytváření a udržování rovných příležitosti mužů a žen ve všech sférách veřejného a soukromého života. Tuto oblast švédských reálií jsem ještě pořádně neprozkoumala, takže se zatím zdržím jakýchkoli hodnotících komentářů…nicméně za mnohé mluví skutečnost, že v současném švédském parlamentu sedí 45,3% žen. V percentuelním zastoupení zástupkyň něžného pohlaví mezi poslanci drží Švédsko světový primát.
☺Švédsko se v 70. letech stalo první zemí, v níž člověk mohl být trestně stíhán za to, když uhodí dítě.
☺Švédové platí 65% daně z příjmu. Pracujete-li pro někoho 2 týdny 5 dní v týdnu, začnete sami na sebe vydělávat až druhý týden v úterý odpoledne.
☺Švédové mají zvláštní smysl pro rovné příležitosti a transparentnost. Jste-li veřejně činná osoba, má jakýkoliv Švéd právo vyžádat si přístup k veškeré vaší emailové korespondenci. Dále pokud ve Švédsku pro kohokoliv legálně pracujete (ať už jste popelář nebo král), pak je výše vašeho platu přístupná komukoliv k nahlédnutí. Dokonce i na internetu.
☺Na jednoho losa respektive soba žijícího na území Švédska připadne 9 Švédů. Ve Švédsku žije 1/3 všech evropských losů a sobů.
☺Švédové s neuvěřitelnou vášní pojídají různé korýše. V každém větším supermarketu je celý jeden mrazící box naplněný krevetami, u kterého je lopatka a igelitové sáčky – Švédové krevety kupují podobně jako my třeba brambory. Další oblíbenou pochoutkou jsou raci. Těch Švédové ročně spořádají na 2 000 tun.
☺Kromě vodních živočichů si místní lidé potrpí na mléčné výrobky, které se tu prodávají většinou v množstvích, které u nás považujeme za „rodinná balení.“ Žlutý (tvrdý) sýr je v podstatě nemožné nakoupit v menším než půlkilovém balení (naše 4 plátky eidamu v zavařené do igelitu tady vůbec nevedou). Mé oblíbené švédské podmáslí filmjölk, stejně jako většina jogurtů, se prodává takřka výhradně v jednolitrových krabicích TetraPak. Samotné mléko se tu pak dá koupit ve všech možných stupních odstředění. Zajímavé je, že naprostá většina mléčných výrobků pochází z původně skandinávských, maximálně holandských firem.
☺Švédsko má největší spotřebu svíček na osobu na celém světě
☺Ingvar Kamprad (*1926), zakladatel řetězce obchodů IKEA, začínal v 17 letech jako vlastník malého podniku, který zasílal lidem nábytek na dobírku. (Mimo jiné, značku IKEA tvoří jeho iniciály a počáteční písmena měst(?) Emtaryd (tam se narodil) Agunnaryd (tam bydlel).
☺Švédština má neuvěřitelných 18 samohlásek. Jen norština ji přetrumfne, ta má samohlásek 19. Stejně jako my máme svoje ř, na které nedáme dopustit, Švédové mají všude jinde neznámý foném, který žádný cizinec neumí pořádně vyslovit. Je to něco mezi š,ch, j, f, a ů. Takové chšjfůůů…
☺Švédština přispěla do mezinárodnímu slovníku mimo jiné slovy moped a ombudsman
☺Ještě před 100 lety žila naprostá většina Švédů vesnickým životem (není tomu tak dávno, co Švédsko bylo poměrně chudou zemí na okraji Evropy…) Pevné spojení s přírodou se projevuje nejenom na všemožně dřevěném, vlněném a jinak přírodním nábytku značky IKEA, ale také na švédštině, která obsahuje mnoho reziduí z této doby. Chcete-li například říct, že se vám něco opravdu hodně nepovedlo:- ), řeknete že „to šlo do lesa.“ Na stejné místo posíláte také toho, koho u nás směřujeme v lepším případě do Prčic. Švédskou faunu připomíná rčení „neprodávej kožich ještě před tím, než zastřelíš medvěda.“ Lingvisticko-antropologickou :- ) zajímavostí je úsloví „nic co by si člověk pověsil na vánoční stromek“, které Švédové používají pro označení věcí, které u nás „nestojí ani za zlámanou grešli.“
☺A jedna židovská zajímavost na závěr: Prvním židem, který legálně žil na území Švédského království, byl Aaron Isaac. Ten ve Švédsku roku 1774 založil malou komunitu 10 rodin (kdo uhodne, proč bylo rodin deset, vyhrává ořezávátko ve tvaru macesového polévkového knedlíčku). Aaron Isaac byl muž drsné povahy a jen tak se s někým nesnesl. Jednoho dne na kratší dobu odjel ze Švédska za obchodem. Když se vrátil, zjistil, že jeho prťavá komunita si mezitím založila vedle stávajícího hřbitova, ještě jeden další…prostě proto, že někteří odmítali být pochováni na stejném místě jako on…(jak velmi neobvyklé, že?)