Svedske dedictvi vynalezce dynamitu
Svedsko dalo svetu nekolik nedocenitlenych vynalezu - hierarchicke usporadani vseho prirodniho od Carla von Linne, rozkladaci nabytek znacky Ikea, Abbu, nejbezpecnejsi auta na svete nebo Deti z Bulerbinu. Jednim z takovych svetem vemi cenenych vynalezu je take petice Nobelovych cen, ktera se ve Stockholmu (respective v Oslu) kazdy rok udili za objevy a zasluhy v oblasti fyziky, chemie, mediciny, literatury a miru. Nobelova nadace, ktera ceny kazdorocne udili, dala mimo jine take podnet k vybudovani velmi zajimaveho muzea, ktere sidli hned vedle petangoveho hriste pred kralovskym palacem.
Je obecne znamo, ze Alfred Nobel (*1833) byl vynalezcem dynamitu. Malokdo ale vi, ze dynamit vynalezl s velkou virou, ze jeho objev pomuze ochranit mir. Krome dynamitu vlastnil Nobel patent na 354 dalsich vynalezu. Byl to velmi dobry obchodnik. Behem sveho zivota velmi obratne nakladal se svym movitym i dusevnim jmenim, a tak kdyz mu bylo 66, vlastnil po celem svete na 100 tovaren vyrabejicich jeho vynalezy. To mu dopomohlo k velkemu jmeni, ktere, jak uz to tak byva u slavnych ctnostnych muzu, rozdaval na vsechny mozne bohulibe ucely: mohutne financoval vsemozna mirova hnuti (sam byl paradoxne velky bojovnik za mir), ruznymi prostredky podporoval rozsirovani volbniho prava a tak dale a tak podobne. Kdyz zemrel, cinila hodnota jeho majetku 30 milionu svedskych korun, coz odpovida dnesni 1,5 miliarde svedskych korun (coz je zhruba x 3,6 na koruny nase). Ve sve posledni vuli (ktera je pretistena v onom zminenem muzeu na obrovske prosteradlo visici uprostred cele te nadhery) Nobel stanovil, ze uroky z jeho jmeni maji byt kazdy rok rozdeleny na pet casti. Takto vznikle sumy penez se maji predat "ve forme ceny tem osobam, jejichz prace v predchozim roce nejvice obohatila lidstvo." Dale si pral, aby "pri udelovani cen nebyl bran ohled na narodnost kandidatu...cenu necht dostane ten, kdo si ji nejvice zaslouzi, at uz bude pochazet ze Skandinavie ci nikoliv." Svedum se to puvodne moc nelibilo, ale myslim, ze za ta leta uz to prekousli...
Do muzea Nobelovy ceny jsem se vypravila hlavne proto, abych se tam potkala s jistym Isaacem, ktery mi minuly rok delal nekolik mesicu milou spolecnost, kdyz jsem o jeho romanech psala diplomovou praci. A co byste rekli? On tam byl! Sedel tam na platne uprostred sveho newyorskeho bytu preplneneho spoustou papiru a knih, pred sebou mel svuj jidis psaci stroj znacky Underwood a zrovna nekam telefonoval - presne tak, jak jsem si to vzdycky predstavovala. Hned ve vedlejsi mistnosti byl jeste jednou, ale tentokrat ve sluchatkach - v nich z doby pred skoro ctvrt stoletim pronasel svuj nobelovsky projev, ve kterem s krasnym prizvukem vysvetloval, proc pise v jidis: pise pry hodne o duchach a ti ze sve podstaty miluji umirajici jazyky jako je jidis. Nejen to, vsichni duchove a demoni podle Singera jidis mluvi. Krome toho, jak Singer tvrdi, jednou prijde na svet mesias a vsichni mrtvi zacnou vstavat z hrobu. Prirozene spousta z nich bude mluvit jidis a jejich prvni otazka bude: jaka nova jidis kniha ted v posledni dobe vysla?
V Nobelove muzeu se vznasi duchove mnohych dalsich velikanu (ne vsichni mluvi na turisty jidis, ale kdo vi, jak mluvi mezi sebou?) Napriklad W. Faulkner tam o sobe tvrdi, ze neni vlastne vubec zadny spisovatel. Je farmar a pise jen ve svem volnem case. Jen za to farmareni jeste nedostal zadnou cenu, ale to neznamena, ze lepe pise nez farmari. Toni Morrison tam dojate rika, ze jeji cena je cena pro "all our people." Ernest Hemingway zase prozrazuje, ze ma rozepsanou knihu o Africe a ze pevne veri, ze bude dobra. Marie Curie vypravi, jak ji jine zeny pomahaly kupovat ty tuny kameni, ze kterych izolovala vsechny ty svoje rozpinave molekuly, Fleming ukazuje svoji hnijici laborator...zkratka az nekdo pujdete kolem, urcite se tam zastavte je to oslnive inspirujici:-)
Nobelovo muzeum je plne uzasnych vynalezu a jejich vynalezcu. Kdyz clovek muzeem prochazi, ma pocit, jak je to uzasne byt clovekem a zit v tom krasnem svete, kde je tolik jinych uzasnych prudce inteligentnich lidi. Kdyz pak odchazi, nad hlavou mu visi znamy Einsteinuv vyrok:Uspech je 1 procento talentu a 99 procent potu. A tak navstevnikovy nezbyva, nez odchazet s velkym odhodlanim objevovat nove obzory a menit svet...a odjet o osm stanic metrem dal, navleknout si doma backory, otevrit si lahev nakladanejch okurek, nelejt si k tomu sklenici kefiru, dat si nohy na stul a snit o tom, jake to jednou bude v raji...:-)