Barbara Spectre - naše paní ředitelka. Úžasná žena s úžasnými vlasyAviadClary a SoňaMiki, na kterém je dobře vidět, jak zbožně posloucháme naše učiteleSoňa a MikiČuk a GegTorkelAviad a YaelPilná studentkaChavruta-Agata, Adam a Aviad. Vykukující jarmulka je Nickova. V pozadí Yael a Karin;(O tom, co je to "chavruta", bude příští článek v Zápiscích)Chavruta-Agata a AviadChahvruta-Elena a ja (velmi nenaranžované foto). Všiměte si mého dramatického gesta levou rukou.Chavruta-Tanya a Adam, Agata a BarnaVelmi unavená chavruta (tmavé vlasy Natalia, tmavé blond Yael, světlé blond Elina, vzadu Miki)Kuchyňská chavruta-Janett, Alan, Walts, Slečna v džínách. Stojící pán je Jicchak Benbaji, kterého máme na "Základy židovské etiky"O přestávce v kuchyni-Henrik, Tanya, Lena a Jicchak BenbajiDen otevřených dveří v Paidei 1Den otevřených dveří v Paidei 2. Mládí a stáří studuje společně:-)Den otevřených dveří v Paidei 3Někdy nevíme, co bysme roupama dělaliAhoj:-)
Výlety c.4 a 5 - Stadshuset - stockholmská radnice a Millesgĺrden - místo, kde žijí stockholmští andelé
Stadshuset - Stockholmská radniceVe Stadshusetu zasedají nejen stockholmští radní (je jich 101 a z toho je 53 žen),ale také se tu v této "Modré hale" (která je ve skutečnosti červená) každý rok koná slavnostní večeře při příležitosti udílení Nobelových cen. Pokaždé je tu "narváno" a každý z hostů, včetně krále a jeho rodiny, má k dispozici pouze 60cm stolu.Všichni držitelé Nobelových cen sestupují k ostatním těmito velmi dlouhými schody, které jsou schválně tak mělké, aby se při cestě dolů nemuseli laureáti dívat na nohy a mohli kráčet hrdě s hlavou vztyčenou a vesele kynout přítomným hostům.Takhle vypadá věž radnice zespodaV jednom ze slavnostních sálů je zlatá mozaika znázorňující bohyni jezera Mälaren, které svými četnými chapadly vytváří velkou část Stockholmských zálivůVšechny následující obrázky jsou z mého výletu do Millesgarden, někdejšího domova slavného švédsko-amerického sochaře Carla Millese a jeho ženy Olgy.Dnes je Millesgarden místem, kde žijí Stockholmští anděléJednoho z nich zrovna kousnul komár do nohyJiní andělé si vyjeli na bruslíchJedna z nejznámějších Millesových soch - "Boží ruka""Faun""František""Poseidon"Tohle se mi nepodařilo identifikovat, ale moc se mi to líbí. Je to asi něco mezi Noemovou archou a Jonášem a velrybou.Tři umělci - muzikant, malíř a sochař (za lepšího počasí stojí uprostřed fontány)Podle mého jedna z nejlepších - "Bůh otec na duze." Bůh je ten nahatý pán nahoře. Dole stojí anděl, který mu hází hvězdy. Na fotce je jen studie. Opravdová 24metrová socha stojí při ústí Stockholmského přístavuBůh otec na duze v detailu.
Vylet do Izraele/Israeli trip (English captions)
V této složce obrázků najdete fotky z našeho "školního" výletu do Izraele. Omlouvám se za jejich pochybnou kvalitu. Měla jsem s sebou jen jednu paměťovou kartu a chtěla jsem na ni vmáčknout co nejvíce obrázků. Na první fotce je krajina obklopující biblický přírodní park Ne´ot Kedumim./Countryside around The Biblical Nature Park Ne´ot Kedumim.Vyrábíme zatar (směs koření)./Zahatar mass production (Agata abstains:-)Jeruzalém, pohled od Kirjat Moria./View of Jerusalem from Kiryat Moriah.Pohled z téhož místa, jen trochu vlevo./East of the Old City.Zdi Starého města (Jeruzalém)/Walls of the Old City, Jerusalem.Agata před jižní chrámovou zdí, Jeruzalém./Agata in front of the southern Temple wall.Archeologický chrámový park./Ophel Archeological Gardens.Tunel vedoucí kolem západní chrámové zdi. Několik metrů doprava od tohoto místa je Zeď nářků, kterou jsem nějak opomněla vyfotit./Western Wall Tunnel.Jeden z vstupů do Mea Šearim (ultra-ortodoxní čtvri Jeruzaléma). Nápis na zdi říká:"Neslušně oblečeným ženám vstup zakázán."/A border of Mea Shearim from the roof of The Seam Line Museum.Izraelské děti mají často už v raném věku poměrně vyhraněné politické názory. Na fotce je jeden z mnoha zápisů v návštěvní knize Seam Line Muzea v Jeruzalémě, které se snaží vytvířet platformu pro dialog mezi různými názorovými, náboženskými a etnickými skupinami izraelské společnosti. Zápis říká:"(My) Židé jsme tady a nehneme se odtud!!!"/Seam Line Museum - one of the children´s entries in the museum notebooks."Becalel - budova první izraelské akademie umění./Betzalel building.Ohel Moše - jedna z mnoha čtvrtí Jeruzaléma, k jejichž založení přispěl Moses Montefioure/Ohel Moshe NeighborhoodNahlaot - až neskutečně klidná Jeruzalémská čtvrť./Nahalot - ubelievably peaceful part of JerusalemNejvyšší izraelský soud/The Israeli Supreme CourtLena a Allan řeší složitý soudní spor/Lena and Allan at the courtO přestávce mezi přednáškami v Shalom Hartman Institute./Shalom Hartman Institute courtyard.Přednáška s Jitzhakem Benbajim./Jitzhak Benbaji´s lecture.Předníška s Cvi Zoharem./Tzvi Zohar´s lecture.Literární kavárna "T´mol Šilšom."/T´mol Shilshom café.Bejt midraš v Elul institutu./Elul institute beit midrash.Hromadné foto před sochou Janusze Korczaka, patrona našeho studijního programu (za povšimnutí stojí mé izraelské mimikry)/Korczak Fellows with KorczakArcheologie je jemná práce/No commentNegevská poušť, pohled z Micpe Ramon 1/A view of Negev grom Mitzpe Ramon 1Negevská poušť, pohled z Micpe Ramon 2/A view of Negev grom Mitzpe Ramon 2Negev 3/Negev 3Pouští levou zadní/Through the desert with flying colorsVyschlé koryto řeky 1/A dry riverbed 1Vyschlé koryto řeky 2/A dry riverbed 2Pouštní měsíc/ The moon above the desert (Miki´s photo)"A poušť se zazelená...":-) - Kibuc Sde Boker/ "And the desert shall bloom..." - Sde BokerNechvalně proslulá zeď mezi Západním břehem Jordánu a "zbytkem Izraele"/ The West Bank fenceBougainvillea (to je ta kytka)/A pink kind of bougainvilleaSynagoga Izáka Abuhava v Safedu/Abuhav Synagogue in TzfadNa jejich stěnách jsou naivní obrázky různých kytek a stromů zmíněných v Bibli/Biblical plants paintings on its ceilingSynagoga Josefa Karo v Safedu/ Josef Caro´s synagogue in TzfatOfir v Karově synagoze/Ophir in Caro´s synagogueMístní geniza (místo "posledního odpočinku svatých knih")/ Genizah of the synagogueHřbitov izraelské druhé přistěhovalecké vlny (20.léta 20.stol) u Galilejského jezera. Nápisy na náhrobcích dýchají sionistickými ideály:-)/Second Aliah Cemetery at Lake KineretSem tam je tu ale vidět, že to tenkrát asi nebylo tak úžasné a nadšené, jak se často říká (hrob devatenáctiletého sebevraha ze stejné doby)/ A grave of a 19-year-old felo-de-se from that timeHrob slavné izraelské básnířky Ráchel/Grave of Rachel the poetesGalilejské jezero a Golany/The Kineret Lake and the Golan HeightsGolanské výšiny 1/The Golan Heights 1Golanské výšiny 2/The Golan Heights 2Golanské výšiny 3/The Golan Heights 3Gamla 1/Gamla 1Gamla 2/Gamla 2Vchod k Maimonidovu hrobu, Tiberias (Maimonides je jednou z nejvýznamějších rabínských autorit židovského středověku)/Entrance to Rambam´s grave in TiberiasMaimonidův hrob/Rambam´s graveHrob Jochanana ben Zakaje v Tiberias (významný mišnaický/talmudický učenec)/Johanan ben Zakhai´s grave in TiberiasNaše učitelské trio - Ofir, Barbara a Mike - v kibucu Ejn Harot/ Ophir, Barbara and Mike in Kibutz Ein HarotAkko 1/Acre 1Akko 2/Acre 2Mešita Al-Džazar/Al-Jazzar MosqueNad některými úseky místního elektrického vedení zůstává rozum stát/Do you believe in miracles?Turecké lázně v Akku 1/Turkish bath house in Acre 1Turecké lázně v Akku 2/Turkish bath house in Acre 2"Bor bitachon" aneb bezpečnostní jáma. Pod paletou je hodně hluboká díra, do které se v případě potřeby může hodit jakýkoliv podezřele vypadající předmět.Na frekventovaných místech v Izraeli poměrně častý úkaz./"Bor bitahon" - a safety pitKarmel/CarmelHaifa/HaifaKampus Tel Avivské univerzity/Tel Aviv University CampusPřednáška Šimona Levyho o možnostech divadelního ztvárnění biblických příběhů/ Shimon Levy´s lecture on The Bible in theatrePřednáška o domácím násilí a postavení žen v Izraelské společnosti/Lecture on home violence and the social status of women in Israeli societyHudební večer u básnířky Ya´ary Ben-David/Musical gathering at Ya´ara Ben-David (Ma zeh poh, hatunah?)Lena pěje/Lena´s performanceI Tanya pěje/Tanya´s songFrida (naše učitelka hebrejštiny) to roztáčí/Frida´s passionate song:-)Tel Avivská pláž/Tel Aviv beachSíň nezávislosti, ve které Ben Gurion v roce 1948 vyhlásil založení Izraele - dnes velmi diskutabilní muzeum sionistických ideálů/ Who recognizes this place?Malé jakopomeranče. Takovéto přírodní úkazy mě vždy dojímají./ Quess what - Small orangesPadesáticentimetrovou příbuznou tohoto sedmdesátiletého fikusu mám doma v Praze na stole/ A seventy year old rubber plantNa návštěvě u Reuvena a Hany (a Malkele)/Visit at my friends Reuven and Hana (and Malkele)Vysvětlí se samo:-)/Selfexplanatory:-)Hana a Malka/Hana and MalkaReuven bedlivě prozkoumává můj knižní nákup/ Reuven checking my book shoppingŘekněte: "Sýýýr"/Say: "Halakhaaa"Celý tatínek/Doesn´t she take after her father...?Jo.../Jeph...
Školní výlet do jihošvédského mesta Lund - The Lund trip (no English captions)
V předposledním týdnu zimního semestru jsme se vydali na šestihodinovou vlakovou výpravu na jih Švédska do univerzitního města Lund. V tomto městě, které má uprostřed temné severské zimy podle mého laického pozorování asi o hodinu a půl delší světlou část dne než Stockholm, jsme tři dny chavrutovali s místními studenty teologie a všech možných jiných přidružených oborů nad židovskými a křesťanskými texty.Přiznám se, že se mi do Lundu moc nechtělo. Přesně týden po příjezdu z Izraele jsme se měli znovu štrachat na poměrně dlouhou cestu, znovu se družit s cizími lidmi, znovu se představovat a znovu studovat texty:-). Utěšovala mě jen myšlenka, že alespoňbpoznáme trochu švédského "venkova." Kromě toho jsem si pořád opakovala, že jsem nevděčná, když tu nestydatě využívám stipendia, které mi umožňuje sedět celý rok nad knížkami a nestarat se o účty, a ještě si stěžuju, že mě ten (velmi pohodlný) studentský život unavuje:-)Dalším důvodem, proč se mi nechtělo hýbat se z místa, byly chmury, které se mě zmocnily při beznadějném vyhlížení slunce v temné švédské zimě. Takhle to z vlaku vypadá krátce po půl devaté, kdy vychází slunce.Ne každý ale bral náš výlet tak tragicky, jako já. Například Miki ve vlaku pilně studoval systém švédských železnic,Barna se věnoval niterným kontemplacím,Petr doháněl spánkový dluhstejně jako Natáliaa ostatní si o delší zastávce našeho vlaku vylepšovali náladu lapáním slabého denního světla nebo vdechováním nikotýnu a dehtu.Studijní část našeho výletu byla ale nakonec docela příjemná (což podle mé zkušenosti u "mezináboženských dialogů" nebývá vždy pravidldem). Na obrázku je Jasper Svartvik, který celé setkání připravil.Ve třídě se studenty z LunduVětšinu času jsme trávili v chavrutě, ale z toho obrázky nemám. Takže ještě jeden obrázek ze třídyKdyž jsme zrovna nic nestudovali, procházeli jsme se po městě. Lund je skrz na skrz sudenské město. Na ulici téměř nepotkáte nikoho, komu by bylo víc než třicet:-)...A všichni jezdí na koleStudentská půjčovna fraků.V Lundu není mnoho památek. V podstatě je tam jen jedna. Ale zato pořádná - Domkyrkan, katedrála z 12.století.V kryptě katedrály je na jednom ze sloupů "přilepená" manželka obra Finna. Obr Finn postavil katedrálu pro svatého Lorence. Jako odměnu si vyžádal oči tohoto světce. Lorenc mohl svůj zrak zachránit jen tehdy, kdyby uhodl, jak se obr jmenuje. Když se zoufalý světec už už loučil se svým zrakem, zaslechl paní Finnovou, jak říká svému synovi:"Jen neboj, táta Finn ti večer přinese na hraní nové oční bulvy." Lorenc tedy nakonec dokázal na Finnovu otázku odpovědět. To obrovu rodinu rozčílilo natolik, že se všichni tři rozběhli do katedrály a chtěly ji zničit. Jakmile se ale dotkli jejích sloupů, všichni tři zkameněli:-)V katedrále je kromě jiného také orlojTo, co na tomto obrázku nevidíte, je jinak velmi pěkné presbytériumŠvédové mají velmi zvláštní zvyk vystavovat během adventu na všech možných místech "menoru." V Domkyrkan stojí menora hned před jesličkami...Kromě katedrály je v Lundu spousta moc pěkných starých domů.Na všch zbývajících orázcích je naše "rozlučková párty."
Prosincová palacinková párty - December Pancake Party (no English captions)
Orázky v této "kapitole" jsou z posledního víkendu našeho zimního semestru.Havdala (drobný obřad, kterým se ukončuje šabat)Lena čte jidiš modlitbu pro dobrý týden "Gott fun Avrohom"Barbara nám mluví do duše:-)Clary a Elina odborně připravují tuňákovou nápň - divili byste se, s čím vším se dají palačinky jíst.Zleva Ester, Elina, Yael a JeanetteTorkel se synem a SašaPři hře "Tradition" (TM), což je něco jako "O poklad Anežky České" se židovskými otázkami. Je to opravdu lahůdka. Chcete-li získat bod, musíte odpovědět na otázky jako: Která biblická postava se oblékala do kozí kůže? Jak dlouhé je pásmo Gaza? nebo Kolik svíček se celkem zapálí během svátku Chanuka? - Hardcore:-)Miki jako "Marek Eben"Yael ve stejné roliLena a Clary při konzumaciTorkl se synemNa konci večírku se na chodbě objevil zvláštní úkazktery se nakonec podarilo vysvetlitOvšem pořád to nebylo nic proti tomu, jaké strašidlo jsem byla já. Poslední dobou jsem neobyčejně zelenkavá v obličeji. Už aby bylo jaro:-)
Na 14 dní zpátky doma
Rodinný chanukový večírek aneb všude dobře, doma samozřejmě nejlíp, mami:-)Pátý předvečer chanuka ve SloupuSedmý předvečer taky ve Sloupu, tentokrát zvenkuProsincová dilemata - táta na Štědrý večer s novou kipou z Izraele, kterou ode mě dostal k VánocůmChavruta s AlešemS Jakubem a s Kristýnou v Café LouvreSara, Aron a Aleš nad dezertem (večeře u nás doma)Vysvětlí se samoS Ondrou v Café Louvre (neměl ses tak bránit focení)Nemáte někdo něco na present perfect? - Výkvět pražských učitelů angličtiny u Jany a TomášeMlask:-)Zpátky v zasněženém Stockholmu - u nás před domem
Víkend v Glämste – Trip to Glämsta (English captions)
Minulý týden jsme s mými spolužáky strvili víkend v Glämstě, což je takové vesnické rekreační středisko, které vlastní švédská židovská obec./Our trip to Glämsta, 16th-18th January.Glämsta je teď stejně jako celé Švédsko zamrzlá/Frozen river, very unusual (photo Miki).a plná červeně natřených domů/Red houses, also very special:-)V okolí Glämsty mají Stockholmané víkendové chaty./ Another red house.Mít červenou chatu v stockholmském souostroví je sen každého stockholmana./One more.(já bych jí taky nepohrdla)/Really, never say "no" to a red house.Takhle jsme vypadali, když jsme přijeli./Arival of the first group.Do Glämsty jsme se jeli trochu učit a trochu odpočívat. Nejvíc obrázků mám z neděle. Ze soboty mám obrázky až z večera./Before Havdalah on frozen sea 1.To jsme my na zamrzlém moři (!) na konci šabatu před havdalou./Before Havdalah on frozen sea 2.Benji a Tanya při Havdale (všiměte si, jaká je tam kosa)./Tanya and Benji during Havdalah.V Glämstě se po havdale tradičně pořádají závody v objímání - to tam nepochybně zavedl nějaký Američan./Havdalah hugging race (I bet it is an American invention).Agata v závodech zjevně našla zalíbení./Agata obviously liked it:-)Henrich, já a zachumlaná Barbara./Henrich, me and wrapped up Barbara.Hvězdy vycházejí nad zamrzlými studenty./Stars rising over Paideia.Kuřáci si po šábesu zapalují. Já jsem mezi nimi z výchovných protikuřáckých důvodů:-)/After shabbat smoking chavrutaTo bílé na obrázku je můj dech, to ostatní je naše chaloupka./If you take a picture in Sweden at this time of the year, hold your breath...Alan a Valts/Alan and ValtsBarbara při přednášce (vypadá trochu jako upír, ale ve skutečnosti je fakt hodná:-)/ Doesn´t Barbara look a little bit like a vampire here? (with all the respect)Když jsme se doučili, hráli jsme celou řadu většinou velmi znepokojivých her./ The night of games begins.Mezi tím vším jsme sem tam jedli/Clary´s "Ha-motzi"odborně vlastnoručně vyrobená jídla./Before we started to dig in.Chili con carne sin carne aneb všudypřítomná vegetariánská náhražka masa./Chili con carne sin carne - go vegee, go.Ačkoliv na tomhle obrázku vypadají všichni trochu zaskočeně, bylo to fakt moc dobrý./Hot, eh?Ráno jsme měli egalitariánskou bohoslužbu, večer jsme hráli egalitariánský Twister/ Slow beginning of TwisterNení to vidět, ale uprostřed toho chumlu jsou opravdu zajímavé kreace/What is your twenty-two?Kdo by si pomyslel, že tomu všemu velela sama Barbara./Would you believe that Barbara was the boss of the whole thing?Mimo jiné jsme hráli také "Mafii."/ "A night" during the "Mafia" game.A najednou bylo 5 ráno/ At 5 am.Začínající západ slunce nad zamrzlým mořem v půl druhé v neděli odpoledne./Sunday sunset over frozen sea (photo Petr)Aviad se poprvé v životě odvážil vkročit na zamrzlou vodu (to se člověku v Izraeli hend tak nepoštěstí)/ Aviad´s first time on frozen water.Všichni jsme na něj byli velmi hrdí a říkali mu, jak je statečnej./Aviad and me.Hromadný dvojitý Tulup/Fascinating group figure skating.Barna je silák./ Barna is a strong boy.Švédové jezdí na zamrzlém moři na výlety na bruslích. Místo normálních bruslí mají často jen takové kovové lyžičky s ostrými hranami, které si nasazují na boty./ Swedes on a skate trip.Vyšlo slunce, a tak lapáme bronz./Make the best of the sparse sunJeště jeden červený dům./Sea shore sceneryNa břehu zamrzlého moře 1./ On the frozen sea shore 1.Na břehu zamrzlého moře 2./ On the frozen sea shore 2.Na břehu zamrzlého moře 3./ On the frozen sea shore 3.
Švédské kuriozity
Již jednou jsem se zmínila o tom, že Švédsko je velmi egalitariánskou zemí. Kromě jiného, švédští muži si mnohem častěji než jinde ve světě berou mateřskou dovolenou, dělí se se svými ženami o domácí práce a starají se různé méně populární věci, které s sebou přináší rodičovství. Počítá se s tím i na veřejných toaletáchPokud máte alergii na psy, je pro vás v metru vyhrazen speciální prostor, do kterého nic chlupatého nesmí.Zálivy a průlivy ve stockholmském souostroví jsou většinou velmi úzké, zato většinou velmi hluboké. Proto jimi běžně proplouvají obrovské zaoceánské lodě s hlubokým ponorem.Často je to velmi bizardní pohled. Povšiměte si zejména nepoměru mezi velikostí tohoto trajektu a domečků na pobřeží.Švédové nemají příliž vytříbený smysl pro humor, ale sem tam se jim podaří něco roztomiléhoJako třeba tady.Pokud ve Švédsku bydlíte v činžáku, většinou si nemusíte kupovat pračku. Skoro všichni perou ve společných prádelnách, které jsou v přízemí každého domu.Ještě jsem neviděla, aby ve Švédsku někdo sušil prádlo na zahradě nebo na balkóně. Všechno se dává do sušičky nebo do těchto elektrických sušících skříní. Pověsíte do nich prádlo, zavřete, otočíte knoflíkem a za 3 hodiny je prádlo suché - no nic moc ekologického.Téměř každé vchodové dveře se otevírají číselným kódem. Když vás někdo pozve na návštěvu, nezapomeňte se ho na kód zeptat. Jen málokterý dům má domovní zvonek.Švédové mají rádi ticho a klid. Když si pozvete v činžáku někoho na večírek, musíte s dostatečným předstihem v domě vyvěsit upozornění, že se z vašeho bytu bude v danou dobu ozývat hluk.Švédové někdy až protivně milují pořádek. Když jsme odjížděli z víkendu v Glämstě, dostali jsme tento seznam prací, které jsme měli při úklidu vykonat. Seznam obsahuje i pokyny typu: "Při vytírání často měňte vodu", "Z toalet odstraňte prázdné trubičky od toaletního papíru" nebo "Nezapomeňte zamést také pod postelemi."
Jak se Švédové vyporádávají s dlouhou a temnou zimou
Švédská zima je temná, dlouhá, studená a mokrá. Takhle to vypadalo 14.12. v 3 hodiny odpoledne v DrottningholmuS tmou Švédové bojují světlem, kterým se obklopují nejen ve svých obydlích, ale hodně také vně svých domůČasto světla dávají i na čistě symbolická místa, kde lampy neslouží žádnému praktickému účelu, jako například za oknoV restauracích a kavárnách se v zimě téměř všude na stoly dávají svíčky (tohle je u nás ve škole v jídelně, jen tak mezi námi, při pohledu do našich talířů - už víte, proč jsem tolik zhubla?)Na mnoha místech je světlo i součástí pouličního uměníBěhem adventu si Švédové dávají do oken sedmiramenné svícny.Svícny jsou opravdu úplně všude.Dokonce je můžeme najít i v kostelech před jesličkami, což je pro židovské oko docela legrační (tento obrázek je také mezi fotkami z Lundu)Svíčky a rúzněčetné svícny jsou samozřejmě velmi častým obchodním artiklem na vánočních trzíchV jednom okně jsem před Vánoci našla tento výjev. Chanuka jsou ve Švédsku se svými "pouhými" osmi dny okenní světelné show opravdu slabá konkurence. Možná se to takhle někdo snaží trochu dohnat.U nás doma v Solně na druhý předvečer Chanuka13.prosince slaví Švédové svátek svaté Lucie. V tento dem městy obchází procesí dětí s bílými kuklami na hlavě (což bez přehánění na první pohled vypadá jako pochod Kukluxklanu), v jejichž čele stojí bíle oděná žena s korunou se svíčkami na hlavě. Svátek svaté Lucie je symbolickým začátkem vánočního období. V tento den se hojně jedí "lussekatter", máslové koblihy kořeněné šafránemV zimě se ve Švédsku z pochopitelných důvodů jí hodně sladkého,a pije hodně kalorického - toto je "glögg," svařené víno s rozinkami a mandlemi. (Na talířku jsou vánoční perníčky "pepparkakor.")Vydatný vánoční nápoj "Apotekarnes Julmust"Nedostatkem světla trpí jak lidé, tak zvířata a rostliny. Takhle po světle touží kaktus v mém pokoji.Ještěže mě maminka zásobuje kaloriemi:-)Švédové mají přísloví: "Není špatné počasí, je jen špatné oblečení." Jedním ze způsobů obrany před nepřízní počasí jsou rukavice z dvojitou vložkou.Stockholmské ulice jsou v zimě někdy až trestuhodně zamrzlé a nebezpečné.Proto někteří lidé chodí na procházky s lyžařskými hůlkami.V zimních měsících se Švédové různě druží, pořádají různé trhy...Zpívají a tak.My se taky scházíme. Jíme, koukáme se na filmy, na "Přátele" a tak (Yael, Aviad a Clary u nás doma)Když už nevíme "cobysme roupama," vymýšlíme různé společenské hry. Tady například na sebe zkoušíme mluvit různými slovanskými jazyky bez překladu (zprostředka: Miki mluví bulharsky, vedle něj Soňa slovensky, nad ní Elina rusky, stejně jako pod ní Tanya a nad ní kudrnatý Henrich. Petr v bílém mluví česky, dlouhovlasé Agata a Natalia sedící zády k foťáku mluví polsky, vedle nich skoro neviditelná Lena rusky a skoro plešatý Mikolaj vedle Mikiho polsky.
Obrázky díla Snehurka a šílenství pravdy-Snow White and Madness of Truth
"Snow White and Madness of Truth - Sněhurka a šílenství pravdy." Autorem je Dror Feiler, který se narodil v Izraeli (v židovské rodině) a který již 20 (?) let žije se svou švédskou ženou ve Švédsku. "Sněhurka" sestává z bazénku naplněného krvavě červenou tekutinou, na jejíž hladině plave bílá umělohmotná loďka s obrázkem Hanadi Jaradat, 29-leté sebevražedné atentátnice, která se 4. října 2003 vyhodila do vzduchu v haifské restauraci Maxim a zabila tak sebe a dalších 21 Izraelců. V pozadí instalace hraje nepříjemě teskné Bachovo "Mé srdce pluje v krvi." Tento obrázek jsem vyfotila v neděli 25.1., kdy instalaci již hlídali švédští policistéInstalace je umísěná na dvoře Historiska Museet ve Stockholmu jako součást projektu "Making Differences." Tento projekt, jehož součástí je několik výstav, filmů, panelových diskusí atd. doprovází mezinárodní konferenci "Preventing Genocide" (Jak zabránit genocidě), která se ve Stockholmu koná 26-28.1. Konference se zúčastní představitelé 70 zemí, zahájí ji Kofi Annan a předsedat jí bude švédský premiér Göran Persson. (Mimochodem-pro Švédsko je konference událostí nejvyššího významu. Pokud jsem si satčila všimnout, česká média (alespoň ta internetová) jí takřka vůbec nevěnují pozornost. Hm, zajímavé.Text doprovázející instalaci.Upoutávka na projekt "Making differences" ve Stockholmském metru 1Upoutávka na projekt "Making differences" ve Stockholmském metru 2
Zimní Stockholm
Salsjön 1Salsjön 2Salsjön 3Otužilé kachnyKouzelník mrázPoznáváte superkachnu skorohusu z podzima?Zamrzlý Ulvsundasjön, část jezera MälerenNybrovikenSkeppsholmenKastellholmenNesmělé stockholmské polední slunceNevídaně jasné a velké slunce zapadajícíTady na mě spadla z jedné střechy nálož sněhu:-)V okolí Stockholmu je celá řada chráněných krajiných oblastí. Do jedné z nich do komunu Tyresö jsem se jednou, (chytře) ve sněhové válnici, vypravila na výlet.Není divu, že Švédsko je kolébka orientačního běhu. Když se člověk brodí v pološeru půlmetrovým sněhem hustým lesem, velmi lehce se rychle ztratí.Oplývám velmi rozvinutým nesmyslem pro orientaci, a tak jsem se v hustém lese, sama, opuštěná, ztratila hned po první hodině cestyKdyž jsem po další půlhodině narazila na neočekávaný shluk domků a konečně se zorientovala, zjistila jsem, že jsem asi 2 km jihozápadně od místa, ze kterého jsem před hodinou a půl chtěla vyrazit na sever. Trochu mě to znepokojilo...Ale zase jsem toho spoustu viděla:-)Učebnicová švédská vesnička 1.Učebnicová švédská vesnička 2.Už několikrát jsem zmínila, že ve Švédsku je všude voda. To může být v zimě nebezpečné. Kvůli vysoké sněhové peřině si nemůžete být nikdy jistí, co přesně vás čeká tam, kam šlápnete.Ostrůvek Fiskarholmen v nejlepším okamžiku sněžení (škoda, že to na fotce není pořádně vidět. Fakt byl samec:-)Můstek spojující Fiskarholmen s pevninouA na závěr vám představím další zimní kalorickou specialitu Švédska. Tato lahodně vypadající ovšem již méně vábně chutnající jakokobliha se jmenuje "Samla." Je to takový hodně hutný až chlebový sladký rozkrojený vdolek naplněný máslovým krémem. Není to špatný, ale dá se bez toho žít:-)
Letní Stockholm
Gamla Stan (Staré město) 1Gamla Stan 2Gamla Stan 3Švédské dokyJeden z mnoha mostůPobřežíNybroviken-jeden z mnoha zálivů, tenhle je za naší školouNybroviken 2Nybroviken 3Nybroviken 4StroemmenRigstag-švédský parlament. Švédové před ním hojně rybaří. Za slunného počasí je možné před Rigstagem vidět kolící poslankyně (holt emancipovaná země, no...)Královský palác-švédský král ale bydlí jinde a sem jezdí každý den jenom "do práce"Královský palac-poddaní před ním hrají petangStanice metra Solna Centrum-svérázná ekologická agitaceStanice metra Solna Centrum 2Velká synagogaVelká synagoga zevnitřWallenbergův památník (Raoul Wallenberg byl švédský diplomat, který během 2.světové války zachránil několik tisíc maďarských židů)
Tubišvatový seder, oslava židovského nového roku stromu - Tu b´shvat seder (English captions)
Židovský život mimo Izrael s sebou přináší spoustu paradoxů. Jedním z nich je svátek Tu bi-švat, nový rok stromů, který se slaví podle občanského kalendáře v lednu nebo únoru. V Izraeli začíná v tu dobu všechno kvést. Ve Stockholmu bylo 30 centimetrů sněhu./Tu b´shevat seder in Paideia on 8th February.Svátek se slaví tím, že se sázejí stromy, jí se (mraky) ovoce a - jako u všech ostatních svítků - hodně se jí/Yael launches one of her many lunches (diners)První stateční zahajují boj s metráky ovoce/You never know when you shall need your kibutz experienceMikiho svérázný způsob mytí ovoce/Like here...Uvědomělé rozosminkovávání nesčetných jablek/Whatewer the number of apples you are cutting, retain your dignityPoslední úsměv před popravou/The last happy moment before exectutionNeznámá lepá děva něžně přikrývá chléb ubrouskem/Covering the bread - gently and tenderlyU prostřeného stolu/Shulachan AruchBenji a jeho snoubenka Aliza/Benji and AlizaJedno křídlo stolu/The ones on the leftDruhé křídlo stolu/The ones on the rightBěhem sederu se pijí čtyři poháry vína. První víno je úplně bílé, druhé je bílé s kapkou červeného, třetí červené s kapkou bílého a v poslední skleničce je víno úplně červené./The first cupBěhem večera by každý měl ochutnat alespoň patnáct druhů ovoce (což má často svou střevní dohru záhy po večeři)/Before the first fruitVšichni chroupou/The inedible shell fruitDruhý pohár/The second cupOphir před požehnáním nad chlebem/Ophir before Ha-motziTřetí pohár a stále řídnoucí ovoce/The third cupVillyho svérázné pojetí červeného s bílým/Villy´s peculiar variation on the third cupMoučník s jedním z mnoha druhů ovoce (Švédové v zimě jedí spoustu zmražených bobulí)/"Perfect friut"Barbara se svým mužem/Barbara and PhilMiki a Soňa/Miki and SoňaElina bojuje s avokádem/Elina and her avocado researchMiki a Jannete/Miki and JanneteNa náš seder přišel i Shlomo Bar, zpěvák skupiny Habreira Hativit/ Ophir and Shlomo BarTrochu nám vyprávěl/Now listen to what I have to say...a trochu zpíval a bubnoval/and to singAle naši kluci taky moc pěkně bubnují/Art in motionAndrij, Valtsův Kamarád z Rigy/Andrij drummingA nakonec zbyla velká spousta pecek a šlupek a spousta nakrájených vitamínů, které jsme dojídali ještě tři další dny/The remnants
Mesíc plný umení/Month of the Arts (English captions)
V minulých 3 týdnech jsme místo školy úpěnlivě přemýšleli nad židovským uměním. Zatím se podívejte na pár fotek, které sem dávám hlavně kvůli svým spolužákům. Pro vás příští týden napíšu o festivalu Month of the Arts článek, ve kterém vám všechno podrobně popíšu./Three weeks of Month of the ArtsAgata a Petr v Kulturhuset před promítáním prvního filmu/Before the first filmMaďarský režisér Péter Forgácś (muž velkých gest) při promítání svěho filmu/Discussion with Péter Forgácś in Dramatiska InstitutetMiki - židovský film ho opravdu dostává/Respect...!Chavruta s Pétrem Forgácśem/Chavruta with Péter ForgácśBarbara se svým nezdolatelným optimismem/Shall we study Moshe in Rabbi Akkiva´s Academy or Rabbi Eliezer and jumping carob trees?Mírně z míry vyvedený Péter Forgácś po té, co jsme ho k jeho velkému překvapení posadili na hodinu nad stránku talmudu/I am just experimenting...Barna a Agata při diskusi/Barna and Agata during a discussionBjörn, nenápadný muž s kamerou/Björn, the man behind the cameraPo koncertu izraelské skupiny Habreira Hativit. Vypadám trochu ztuhle - měla jsem housera, ale koncert se se mi moc líbil./After the concert of Habraira Hativit (drumming in the air)Dílna s frontmanem Habrejry Shlomem Barem (jsem dívka k rytmu zrozená)/Drum workshop with Shlomo BarShlomo Bar se svým svérázným projevem a zoufalou snahou naučit promrzlé seveřany zpívat a bubnovat s orientálním zápalem/Shlomo Bar "Stop thinking and drum"Budeme si hrát na dvoupatrovýho brouka?/Self-explanatoryJeden z mých největších kulturních zážitků - desetikilový bochník poctivého tmavého chleba, který s sebou přivezl Valtsův kamarád Andrij z Lotyšska/Andrij´s magic 10-kilo loaf breadDiskuse o občanské statečnosti v židovském muzeu ve Stockholmu/ Discussion about civic courage with Barbara, Göran Rosenberg and Arne RuthPoslední týden umění byl věnovaný hlavně literatuře. Četli jsme biblické příběhy a porovnávali jejich zpracování v moderních románech a ve výtvarném umění. Většinu programu davali dohromady Marion a Ophir, kteří jsou na obrázku/Marion and Ophir during one of the literature sessionsJedna z chavrut. Paní s baretem je Ophirova žena Sara/One of the chavrutasDalší/Another oneA ještě jedna - já sem teď musím dávat obrázky všech, protože moji spolužáci dávají odkaz na mou stránku svým známým a pak si mi stěžují, že jsem na web nedala "tu fotku, kde jsem já"/And another one.Marion při jedné z večerních přednášek./Marion durin one of the lectures.Barbara a David Zisenwine, který nám celý týden dopoledne přednášel o židovském vzdělávání.Bylo to moc fajn./Barbara and David Zisenwine during the "Kain and Abel" eventRůzní jiní diváci/Spectators...Hudební vložka/A couple of songsJoseph Sherman při přednášce o Singerovi/Joseph Sherman during his lecture in NalenTo, co není vidět je zpěvačka Basia Frydman, která zpívá jazzové a jiné evergreeny v jidiš - no každý máme nějakou charakterovou zvláštnost/The person in the dark that is barely visible is Basia Frydman - Mein hertz gehört zum taty...Příští obrázky budou o tom, jak do Stockholmu pomalu a nejistě přichází jaro/The next pictures will feature the humble and timid begining of Stockholm spring
Slunce se vrátilo a Barnovy narozeniny/The sun is back and it´s Barna´s birthday (no English captions)
Pomalu obracíme další velký list kalendáře v naší kuchyni na březen a konečně přichází něco jako jaro. Jaro ve Stockholmu se pozná podle toho, je strašná zima, fouká studený vítr a je nepříjemně fryšno. Přeci jen se ale něco změní - najednou je ve dne znovu světlo. Všichni stockholmané ožívají, nastavují obličeje stále sílícímu sluníčku a kupují si čerstvé barevné květiny. My jsme si taky dvě pořídily. Jedna pod mou pečlivou péčí už pomalu usychá, ale ta druhá, co je na obrázku, se má čile k světu. Jmenuje se Máňa:-)Květiny se prodávají všudea hodněS blížícím se jarem přišly i Barnovy narozeninyUspořádali jsme mu narozeninovou večeřis epesním menuOd Aviada dostal knížku (jak velmi židovský dárek...)a od nás s Agatou nádhernou plechovou konvici, o které dlouho toužebně snil (bez legrace)a přání s kocourem, který má stejný výraz jako Barna, když studuje Talmud (taky bez legrace)Agata na to všechno dohlížela moudrým zrakemNo a když už je zase světlo, chodím teď víc na výlety do přírodyTuto neděli jsem vyrazila do přístavního městečka Nynäshamn, které leží hodinu cesty vlakem na jih od StockholmuA bylo tam pohádkově krásněNašla jsem tam útočiště jedné babky kořenářky,která měla všude čerstvé tulipány a břečťan, což je hit konce švédské zimyA všude okolo byla voda,oblázkové pláže se zamrzlými rezavými mořskými řasamivelikánské švédské mrakya nikde nebyla ani nohajen sem tam nade mnou zanaříkal raceka když už mi za Moiru začala zalézat zimadala jsem si v Lävhagenské kavárně bylinkový čaj a kokosový koláč. Trochu se mi v tom útulném teple zamlžil objektiv. Chtěla jsem chvíli počkat, ale než se zase rozmlžil, koláč i čaj už byly ty tam...a tak vám ještě přidám jednu bonusovou fotku svaté Lucie, kterou jsem pořídila před třemi týdny v Nordiska Museét ve Stockholmu. (O svaté Lucii jsem vám psala v lednu)A protože pomalu začíná jaro, přichází nejen teplo a čerstvé tulipány, ale i daně:-) Taky je teď počítáte? Taky jste nad dotazníky chvílemi zoufalí?Nebuďte. Když platíte daně, znamená to, že jste něco vydělali. A to je přece fajn, ne? Mějte se dobře:-)
Purim (no English captions)
Přichází jaro a s ním další nával židovských svátků. Minulý víkend byl purim. Toto je naše společná příprava s Agatou (ja snad ještě jednou budu opravdová hospodyňka:-)V neděli večer jsme měli v Paidei purimový večírek v maskách. Já a Agata jsme šli za Hilela a ŠamajeZáda naší maskyS andělem ElinouS Aviadem, který si pro tuto příležitost nechal odbarvit své izraelsky černočerné vlasy, a tím úspěšně zaútočil na post "největší trouba večera"Elina se svým protějškem ďáblem Soňou a s Mikim, který šel za AliG, izraelsko-britského televizního bavičeElina se SoňouSoňaa ještě jednou SoňaSoňa a MikiTanya, která šla za tajemnou ženuPetr šel za Petra a Lena šla za EsterJeanette byla za pákistánskou ženuYael za chlapaOphirova žena Sara za gejšuJejí syn za Robina HoodaValts šel za sionistu a přivedl s sebou dvě orientální ženy,které se později odstěhovaly do Bejt midraše a za zvuků technohudby linoucí se z vedlejší místnosti začali pro mě z nepochopitelných důvodů studovat TalmudTorkel oprášil svou starou uniformu a šel za pilota SASOphir šel myslím za Mlčení jehňátekA jak už to na purimových večírcích chodí, lidé dělali humor,pili,a ještě pili,a jedlia zase dělali humora hráli hrya pumprlíkovalia žvatlalia tak.
Prípravy na Peasach a skutecné pocátky švédského jara
Krátce před Pesachem přijely do Stockholmu babička a teta AliS rodinnou návštěvou přijely o počátky jara,a tak jsme začly vařit různé zdravé věcicelá příroda jako by čekala na povel a s prvním silnějším sluncem se začala rozpukata kvéstVe škole je ale pořád stejně. Toto fotka Mikolaje při referátu o kabale během hodiny hebrejštiny. Vypadá velmi učeně (fotka i Mikolaj). Proto jsem je sem vystavila.Tři týdny před Pesachem (židovským svátkem nekvašených chlebů) jsme začali chavrutovat na toto téma. Na tomto obrázku je Miki v upřímném zaujetí interaktivní pesachovou Hagadou Shalom Hartmanova institutu.A zde Barna ve vytržení přednášejícím Ophirem a Petr ve starostlivém zadumáníMiki při pesachovém košerování naší školní kuchyněProtože ve Švédsku stojí krabička macesů (nekvašeného chléba) nekřesťanských 80 švédských korun (288 našich), rozhodli jsme se vyrobit si nekvašený chléb vlastními silamiNa macesy člověk potřebuje jen mouku a vodu, ovšem aby se z nekvašeného chleba nestal chléb kvašený, musí se těsto smíchat, zpracovat, vyválet a dát do trouby během 18 minut. Když se to nestihne,je chléb už kvašený a tudíž na pesach nepoužitelný.Ovšem díky tomu, že jak Miki tak Barna pracovali nemalou část svého mladého života v izraelských kibucech, zorganizovali naši výrobní linku velmi efektivně, a tak jsme vše krásně stihli. Ale málem jsme se při tom sežrali.Na závěrečné fotce se ale samozřejmě usmívámeA toto je tedy výsledný "chudý chléb, který jedli naši předkové v egyptské zemi"Pěkné, ne?Během celého pesachu máme ve škole prázdiny. Jak se volno blížilo, začali se moji spolužáci pomalu vytrácet a vracet domů. A tak poslední den před začátkem pesachového volna nás ve škole bylo jen 7a ráno během chavruty jen "statečných čtyři"Ophir nám to ale vynahradil a během poslední hodiny, která byla celá o Pesachu,ocenil naši vytrvalost výborným izraelským vinným džusem,kterým nám připil na zdraví.My židé slavíme jaro tím, že jak troubové uklízíme a osm dní Pesachu jíme místo normálního chleba jen velké nekvašené sucharyŠvédové zase kupují čokoládová vejce a domy si zdobí větvičkami s barevným peřímAť už vy děláte na jaře cokoliv, mějte se u toho co možná nejlépe
Rodice ve Stockholmu
V prvním týdnu pesachových prázdnin za mnou přijeli na návštěvu rodičeNavštíví-li někdo Stockholm, musí samozřejmě nutně ochutnat borůvkový koláč (uvítací dezert)vypálit několik svíček (konec našeho společného šabatu)vypít hodně teplého čaje (v kavárně na výletě v Sigtuně - všiměte si, jak fikaně je čaj v konvici chráněn před vychladnutím)prohlédnout si spoustu červených domků (na výletě do Vaxholmu)a samozřejmě projet se lodí (máma na lodi do Vaxholmu)Moji rodiče se neudrželi a hned jak přijeli, začali mi opravovat a cídit celý byt:táta nám spravil koště, odlakoval a nalakoval stůl, který jsem zničila neopatrným žehlením, přišrouboval rozbitou zásuvku a opravil mou postelovou lampičkuMáma se zase neudržela, a když jsem opustila na několik desítek minut byt, umyla všechna okna, vysprchovala a přesadila kytky, přerovnala hrníčky podle velikosti...napekla na pesach macelokš, specielní buchtu z macesové moučky, mrkve, vajíček a cukru - zkrátka znovu se o mě začali starat, což mě trochu zaskočilo, ale zároveň samozřejmě potěšiloKromě toho ale u mě měli normální odpočinkovou dovolenou a objevovali počátky jara ve StockholmuJeli jsme na lodní výlet do Stockholmského souostrovíCestou jsme potkali benzínovou pumpu pro loděLodní rybí bufet.Loď - převažečka aut z břehu na břehNa lodiTáta s všudypřítomnou kamerouV kavárně na výletě do SigtunyStále smutně zamrzlé jezero MälerenZbytky sigtunského kostela sv. Petrastejné zbytky z druhé stranyTáta nad kafemMístní biografNaše sederová mísa (jen tak mimochodem, maminka se vínem tolik ojínila, že na konci sederu vykřikla "Příští rok...o slepičí krok" - já pořád říkám, že 4 sklenice jsou mocJezero Mäleren v místě, kde se vlévá do moře (vyfotila jsem zvláště pro vodáky - tady by se udělal i Honza Krušina)Švédský král Gustaf v mládí (fotku jsme objevili ve stockholmském starém městě)Nejstarší stockholmské dveře (bez legrace)Na výletě do Skanzenu ve staré škole (všiměte si mapy na pravé straně fotografie)Na výletě do přístavního města Nynäshamn,kde se mimo jiné ukázalo, že nemožné se stalo skutkem - Švédsko kveteToho klacíků a kytiček-milující maminka využila k nenásilné zátišové fotografiiZávěrečný slavnostní oběd
Pesachový výlet do Gotlandu
Gotland je zhruba 120km dlouhý ostrov ležící na jihojihovýchod od Stockholmu. Malá tečka nad Gotlandem je maličký ostrůvek Farö, skutečný konec světa.Mezi Gotlandem a pevninou jezdí denně několik trajektů. Cesta mezi Nynäshamnem (60km jižně od Stockholmu) a Visby, hlavním městem Gotlandu, trvá zhruba 3 hodinyNa trajektu je celkem fryšno. Silný vítr je dobrou přípravou na nepřetržitý gotlandský fujavec. Za zmínku stojí také všudypřítomní nádherní beránci v pozadí.Staré město Visby je obehnáno masivní zdí.Uličky starého města VisbyNa konci této je stará visbická lékarnaDům v objetí stromuRuiny kostela svatého Petra ve VisbyPohled na Visby z parku Almedalen. Dvě černé věže v pozadí patří katedrále svaté Marie, jedinému kostelu ve Visby, který není ruinou.Kazatelna této katedrály je zespoda ozdobena neobyčejně obskurními andělíčkyHned za hranicemi starého města začíná nekonečné bílorůžovomodré gotlandské pobřežíZa východními hradbami Visby je hromadný hrob 2000 gotlanďanů, které povraždila armáda krále Waldemara v roce 1361 při snaze získat ostrov pro dánskou korunuMezi vší historií žije maličké město Visby (které je velké asi pražská Zbraslav) horkou současností (nálepka na lampě před knihovnou ve Visby požadující osvobození Palestiny)Konec pesachu v úterý večer. To, co mám v pravé ruce, je izraelský grep, který jsem pořídila v místní samoobsluze.Kostelík ve vesnici Näs.Na oltáři tohoto kostelíka byl biblický výjev obětování Izáka. Shodou okolností téma mé závěrečné práce. Sladkokyselá připomínka školních povinností uprostřed prázdnin.Většina silnic Gotlandu je poměrně úzká. Bílé "M" na modrém poli na jejich okrajích označuje místa, na kterých se můžete vyhnout protijedoucím autům. V pozadí statečně šlapající Aviad.Jih Gotlandu je doslova prošpikovaný větrnými elektrárnami (no, není divu)Němí svědkové - vítr fouká na Gotlandu už pěkně dlouho.Okraj zálivu BurgsvikenGotlandská krajina je v mnohém velmi podobná Walesu nebo Holandsku. Velkou část ostrova pokrývají mechovité pastviny, na kterých se pasou ovce, krávy a koně.Většina Gotlandskýh zvířat má hrubou a huňatou srst (i když na těchto koních to zase není tak patrné)Na Gotlandu žije mnohonásobně více zvířat než lidí. Němí tvorové mají proto mnoho specielních práv.Jediný z mnoha gotlandských runových kamenů, který jsem vyfotila (zrovna tenhle je moderní napodobenina, ale nikomu to neříkejte)Kostelík ve vesničce FideSe svérázným vyobrazením nanebevstoupení Krista (to je ta raketka vlevo) a seslání svatého ducha (to je ten unavený holub vpravo).Kostelík ve vesničce ÖjaFreska v kostele ve vesničce Sundre, na níž archanděl Michael váží nezbednou duši krále Jindřicha IIU každého kostelíka je pečlivě udržovaný hřbitov. Každý z nich je v této roční době zaplavený drobnými květy jarních lučních bylin.Většina z nich kvete modře a žlutě, barvami švédské vlajkyTypické gotlandské farmářské stavení z 19. století. Většina těchto domů dnes slouží jako stodoly. V několika ale stále bydlí lidé.Kvůli silnému větru je všechno možné na Gotlandu pokryto lišejníky, které hrají všemi možnými barvami.Zvláštním gotlandským přírodním úkazem je tzv. "raukar," vysoký skalní útvar trčící z mořského pobřeží.Tyto raukary jsou z jižního cípu ostrova z pobřeží HolmhällarPobřeží HolmhällarNa Gotlandu se dříve používala specielní délková míra "Gotlandská míle," která měří zhruba 10km. Všechny staré patníky na ostrově ukazují pouze vzdálenost do hlavního města Visby (kam nakonec vedou všechny místní cesty)Sever ostrova, pobřeží městečka Farösund. V pozadí pobřeží ostrůvku FaröTrajekt mezi Farösundem a ostrovem FaröNa trajektu je-jak jinak-větrno. Příjemnou zvláštností trajektu je, že převáží lidi, kola i auta úplně zadarmo (respektive gotlanďané ho platí ze svých velmi vysokých daní)Jeden z mnoha větrných mlýnů na ostrově Farö (třeba Bergman bydlí zrovna tady)Po celém Gotlandu je mnoho kamenných zídek. Kameny drží pohromadě samy od sebe, není mezi nimi žádná malta.Má věrná koloběžka "Lila"Stará usedlost na severním pobřeží ostrova FaröJeden z raukarů v rezervaci Lauterhorn, FaröA závěrečná prémie, můj věrný rudohlavý společník ze země zaslíbené.
Během letního semestru musí každý ze studentů vypotit závěrečnou práci, kterou na konci studia prezentuje před všemi ostatními. Do tohoto souboru budu během posledního měsíce přidávat nové obrázky tak, jak budou prezentace přibývat./I shall be adding your pictures throughout the month. I appologize to Lena to whose "demonic" presentation I forgot to bring my camera.Clařina prezentace biblického příběhu Celofchatových dcer v jeho klasických a moderních interpretacích./Clary´s presentation of the interpretaion of the biblical story of Zelophehad´s daughtersAviad se snažil vymyslet, jak se dá chevruta použít ve vyučování sekulárních předmětů/Aviad´s choice between chavruta and execution.Torkel začal pracovat na novém románu (určitě jsem už někde zmínila, že je to spisovatel)/Torkel´s remarkable recounting about the sources for his new novelTorkel nás na prezentaci své práce pozval k sobě domů./At Torkel´sTady vypadáme trochu jako Adamsova rodina/The Paideia familyTématem Mikolajovy práce byl Golem/Mikolaj´s research on Golemkterého po jeho prezentaci všichni umíme udělat (dělám si legraci)/With the New York attitude:-)Yael, Natalia a Elina zpracovali ročenku našeho ročníku/The girl´s (our) yearbookKdyž jsme já, Miki a Jeanette prezentovali svůj projekt, neměl kdo fotit, tak vám alespoň ukážu titulní stranu mého příspěvku (více v mém článku)/Our human sacrifice project.Tanya se zkoumala otázku současné židovské identity (Sysifovská práce)/ Tanya´s Jewish identityHenrik připravovil katalog únorového Měsíce umění/Henrik´s Months of the Arts presentationValsovo téma bylo Marc Chagal a Abraham/Vats´s prsentationPetr mluvil o tom, co prožil jeho dědeček za války./The story of Petr´s grandfatherBarna byl úžasný jako obvykle/Barna´s presentation with a very long titleAgata mluvila o vývoji konceptu Paideia vzdělávání od dob starověkého Řecka až po dneěek/Agata´s PaideiaKaždá prezentace byla zaznamenaná na videa (na věčné časy)/Presentations recordingAllan mluvil o cestě své rodiny válečným polskem přes 60. léta do švédské emigrace/ Allan´s presentationSoňa sestavila židovský kanlendář s výtvarnými díly židovských malířů všech zemí původu letošních studentů Paidei a po té mluvila o současné slovenské židovské umělecké scéně/Soňa´s presentation of calendar and contemporary Slovak Jewish artsA jeden pohled do obecenstva/A picture of the listeners
Jom ha-atzmaut a fotbalové odpolende-Yom ha-atzmaut and football
Po té, co izraelská vláda dvakrát přesunula datum dne nezávislosti, rozproudily se oslavy narozenin izraelského státu v pondělí večer i ve StockholmuVšichni tancovali, jedli falafel a chumus,mávali izraelskými vlajkami, byli hrdí a veselí.Radostí překypoval i Sářin syn WillTanya mě uchvátila svými obdivuhodnými tanečními schopnostmi (nepřeháním)A nakonec tento velmi sporný důkaz mého izraelského vlastenectví přibarvený zbytky gotlandského prázdninového opálení, ach joMinulou neděli, začalo svítit slunce až oči přecházely. Polovina z nás dostala pylovou alergii, a tak jsme ji zašli zahnat fotbalovým zápasemFotbalové utkání bylo plné nečekaných zvratů a nebezpečných útokůSonin tah na brankuStudiem znavená těla dostala řádně zabratAle dostatek tekutin brzy vše napravilStatečný fotbalový tým a jeho roztleskávačky.Početná polská delegace, která nás krátce navštívila minulý týdenNo vidíš, mami. I ty máš pořád starost, jestli tady pořádně jím:-)
Výlet do Gathenburgu (kterému u nás říkáme "Jeteborg")/Gathenburg trip (English captions)
Můj chavruta Miki mě kromě jiných důležitých věcí naučil také hrát Chicken Invaders (velmi důležité pro život!!!)/The future of Jewish Europe is having fun.Semifinále Eurovision u nás doma (všiměte si, že náš izraelský přítel konečně shodil tu rudou věc ze své hlavy - kolik nepříjemností jsme si mohli ušetřit, kdyby to udělal už před naším výletem na Gotland!)/Eurovision semi-finals (Sakis is still in)Napětí se dalo krájet/Unbearable tensionBarna se připravuje na svou prezentaci/Barna´s last consultations before his project presentationNa cestě do Gathenburgu/On our way to GathenburgV budově gathenburgské židovské komunity/In the community buildingV neděli ráno/Dear Natalia´s mother, I am trying to do my best, honestlyMikolaj a MikiPřed budovou gathenburské komunity/In front of the community buildingNa procházce/On a walkTo jsme taky my/Pretend you are having funA tohle taky/What exactly happened to Miki?Setkání s válečným pamětníkem/A meeting in the communityZajímavé je, že náš tlumočník (ten pán v zeleném) se jmenoval Ilja, narodil se v Indii, vyrůstal v Izraeli a teď žije v Gathenburgu. Mluvil perfektní BBC English - jsme zvláštní národ.MikolajV Gathenburgu jsem vlastně nafotila jen pár opravdu turistických fotek - ono toho tam zase tolik k focení není. Ale přesto je tam moc krásně./I don´t really know why I took a picture of this.Finále Eurovize/Eurovison finalsGathenburgská synagoga/The synagogueGathenburgské nebe/The sky...V Gathenburgu jsme našli mimo jiné také dům, ve kterém bydlel Bedřich Smetana. Dům hned vedle je celý postavený ze slezského kamene (divné, že?)/Bedřich Smetana´s house in GothenburgGathenburgský židovský hřbitov/Gatheburg Jewish cemetaryMístní náhrobky nejsou zase tak zajímavé, první židé přišli do Gathenburgu až koncem 18. století (jak buranský výrok)/Also the cemeteryHrob Sofie Elkan, údajné milenky Selmy Lagerlöf, švédské spisovatelky která ve 20. letech minulého století získala Nobelovu cenu za literaturu/A grave of Sofia Elkan, who is believed to have been a lover of Selma Lagerlöf, famous swedish novelist and Nobel Prize Winner (she is the one on the 20 Krona bill)Řeka Göta/Göta riverGathenburg má místy velmi "eklektický ráz"/Gathenburg´s mixture of stylesTato to v Gathenburgu vypadalo půl hodinu před půlnocí. Ve Stockholmu se teď úplná tma udělá právě kolem půl dvanácté a rozednívat se začne znovat kolem půl třetí. Ve čtyři hodiny už je bílý den. Je to zvláštní země./Gathenburg on Motzei Shabbat (23:30)
Různé letní fotky
Mraky 1- nemůžu si pomoct, ale mně se ty mraky hrozně líbějMraky 2Stockholm archipelago 1Stockholm archipelago 2 - BadholmenStockholm archipelago 3 – BadholmenHoliday-makerKachnaSuperkachna skorohusaV parku u jezera 1V parku u jezera 2
Akademická konference, která se konala na koci školního roku/Academic conference (no English captions for the time being)
Promoce/Graduation (no English captions for the time being)
Večírek po promoci/After-graduation party (no English captions for the time being)
Po konci školy/What we did after most of us left (English captions)
Vždycky jsem se chtěla podívat na konečnou našeho nekonečného metra/At the end of Paideia, I finally made it to Akalla, what an achievement!Akalla By, malá vesnička na okraji Stockholmu/It is not really Stockholm any moreMimo jiného je tam krásný les/And they have a forest there:-)A spousta malých zahrádek/And many small gardensJeden z mnoha večírků na rozloučenou/Something like the 5th "good bye party" at SoderS výborným jídlem/With Slovak "parenica"-thank you Pavla for bringing it from Pargue (among other things)Když nás tu byla ještě alespoň půlka/At SoderAviad a jeho 50 kilo nadváhy/Aviad and his 50kg of overweightDomů, do Podolí, do lékárny/I think we deserve a prize for excellency in torturing ourselves in saying painful goodbyePoslední společná šabatová večeře se zbytky naší třídy/Shabbat dinner with the remnants of the KorczaksPodle Mikiho receptu jsme servírovali vinikajíci bulharskou Banicu/The girls made a delicious Bulgarian "Banica" (taste of the world to come)Na ubrus jsme museli použít všechny možné zbytky (zkrátka konec školy)/Playful tablecloth (remnants of the academic conference)Salát/Salad:-)Je prostřeno/Ready for guestsJeanette spřádá chalu/Jeanette as a true Yiddishe mame making chalahNádhera/Sababah:-)
What are we up to?
I am back in Prague, the hundred-tower mother of towns:-) Among all the other things I like about it, I love the fact it is so small that it is impossible to pass through its center without meeting at least one of your friendsLately, after spending a couple of weeks settling, rebuilding my room, going for cups of coffee, I finally started to work a little bit (I am translating, among others also for an Israeli provider of Milano cosmetics in Prague:-) This picture was taken at our cottage, where I spend a lot of time these daysAt our cottage, despite the rainy weather, all the fields and gardens are in bloom. So I go for walks......pick mushrooms......hug trees......and keep admiring...the beautiful counryside...all around.But most of the free time I have I just wonder around, meet my friends and readTwo weeks ago I met Petr in Tyne Literary Cafe in Prague. I swear I did not smoke:-)And last weekend I visited Sona and Miki In BratislavaAnd What are you up to?Barna at Petr´s 1Barna at Petr´s 2Barna at Petr´s 3Natalia´s summer Stockholm 1Natalia´s summer Stockholm 2Natalia´s summer Stockholm 3 - note the winter jacketNatalia´s summer Stockholm 4 - note the sweater - unbeliavableNatalia´s summer Stockholm 5Tanya´s Yiddish friendAnd this is my picture again- last weekend I visited my cousin at a Scout camp he runs and I discovered two axamples of "parah adumah" - just so that you know:-)Valts during his presentation on a Moscow conference (the drawing on the board tickles my curiosity. Valts, what was the presentation about?)
What we are up to 2
New piece of art near KunstragardenTanya, Saša and me in the Paideia flatThe statue "God the Father and the Rainbow" in NackaNatalia in Nacka (sexy as usual:-)Natalia and an angelKatka and Štěpán, the two new Czech fellowsAlisa (Russia), Claudia (Italy), Katka and Irina (Elina´s friend from Russia) - the new fellowsClaudia and me in the Solna apartment over fried cheese dinnerMikolaj and Benjamin 1Mikolaj and Benjamin 2Mikolaj and Benjamin 3Tanya and her Yiddish familyElina 1Elina 2Tanya and her friendsTanya and her boy-friendElina and Valts in Riga 1Elina and Valts in Riga 2
Jakoslavnostní jakohavdalová večeře u nás doma (13. září)
Jakoslavnostní jakohavdalová večeře. Foto pořídil Aviad těsně před předkrmem.Adam a AviadU Agáty v pokojiAviadAgátaAviad a BarnaClary a Petr
Výlet č.1 - Strinbergovo muzeum a houbařský výlet k jezeru Brunnsviken
Strinbergův pracovní stůl, tak jak byl, když mistr v roce 1912 zemřel. Údajně si hodně potrpěl na pořádek...no každej máme nějakou tu úchylku...Strinbergova jídelna - zařízená podobně jako jídelny v jeho hrách (jestli to někdo poznáváte, určitě mi dejte vědět)Strinbergovo smrtelná postel - převlečená,přikrytá. Podobně jako ve filmu "Jára Cimrman-ležící spící" i zde je hned vedle postele ve skleněné škatuli Strinbergova nedohořelá svíčka, sklenice na vodu a - jak jinak - čtení před spaním. Hned vedle moje kamarádka Claudia Sofia - nefalšovaná chilská židovka se švédským občanstvím a španělskými, francouzskými a indiánskými geny"Moje nejkrásnější elektrická lampa s rudým okem," jak Strinberg říkával. (Někteří) Švédové měli Strinberga moc rádi, a tak na jeho narozeniny pořádali pod jeho okny oslavné průvody. O svých posledních (63.) narozeninách postavil Strinberg do svého okna tuto lampu, aby jásající davy v několikapatrovém domě snadno rozpoznaly jeho bytClaudia s nejkýčovitějším trolem v celé SkandináviiJezero Brunnsviken 1Jezero Brunnsviken 2Švédské zátiší:-)Výletníci -Tanya, Adam, Agáta, Elena a za ní kousek ClaryJe z toho jasné, jak je ve Švédsku větrno?...Agáta - kromě mnoha jiných věcí nadějná fotografkaAdam - upřený pohled do jistě velmi nadějné budoucnosti:-)Není možná...Přísahám, že takovéhle kousky rostou přímo u cesty. Hodně tomu pomáhá všudypřítomné vlhko a švédská houbařská ignoranceDalší úlovekAgáta pyšně zpracovává bohaté výsledky hobařského lovu
Výlet č.2 - Sigtuna
Sigtuna je nejstarší stále existující Švédskou vesnicí. Král Erik Segersäll ji založil v roce 980.Do Sigtuny jsme se vypravili společně s Clary, Claudií, Barnou a PetremSigtuna je malebné městečko plné vody...červených domů...popínavých rostlin...velkých stromů a malých dětí...švédských vlajek...lodí...a taky jiných než červených domů. (Všechny ostatní fotky se vysvětlí samy.)1234567891011
Výlet č.3 - Skansen
V takovém muzeu se človek dozví spoustu užitečných věcí. Tohle je například část domu rodiny švédského majitele dolů na železnou rudu (18. století). Právě lidé, kteří měli co dočinění s doly, začali ve Švédsku jako první natírat své domy načerveno. Do barvy totiž přidávali různé (červené) odpady, které v dolech zůstávali při těžbě železné rudy. Ty pak chránily (a dodnes chrání) dřevěné domy před nepřízní počasí.Jedna z budov farmy ze severního Švédska z 19. století. Povšimněte si bílé roztřepené věci visící ze střechy. To je březová kůra. Tu ještě počátkem minulého století Švédové hojně využívali k izolaci svých střech před vlhkem a zimou (prý to i dnes funguje znamenitě.)Mnoho venkovských obydlí stojí jakoby ve vzduchu (na kamení nebo na kůlech). Tím se Švédové snažili v minulosti zabránit podmáčení svých obydlí a hospodářských budov a zároveň tak řešili problémy s budováním základů na skalnatých površích.Tráva na starých severských domech je izolačním opatřením. Takže až budete příště odškrabávat ze své střechy mech, nejdřív si to pořádně rozmyslete (ale aby to fungovalo, musíte pod tu trávu nastrkat březovou kůru...)Skrz naskrz dřevěný kostel Segora (18. století).Náhrobní kameny ze 16. století. (Umíte někdo vysvětlit jejich podobnost s náhrobky irskými?)Runový kámen z 20.let 11.století. Na tomhle je napsáno: "Björn, Ődulf, Gunnar a Holmdis vztyčili tento kámen pro Ulfa, manžela Ginlögy. A vytesával Asmund." (mnohem typičtější runový kámen je k vidění v oddíle "Výlet č.2")Laponská stodola. Kůly mají chránit uskladněné potraviny a seno před dravou zvěří. Stodola umístěná tak vysoko nad zemí také usnadňuje přístup ke svému obsahu v zimě, kdy v Laponsku hodně sněží.Typické laponské obydlí ne nepodobné indiánskému teepee. Kostra obydlí je ze dřeva, vše ostatní je mech a kůra (dobré izolanty před vlhkem a zimou). V popředí paroží soba. O Laponsku a Laponcích více v zápiscích v článku "Skansen"Takhle vypadal Stockholm před 150 lety.Takhle si bydlela střední vrstva ve Stockholmu v 19. století.Můj první los - fotka je rozmazaná proto, že jak se ke mě blížil, vůbec jsem se nebála.Jak je vidět, když Pámbů vymýšlel losa, trochu mu, při vší úctě, ujela ruka. Chudák los má hrozně dlouhé tenké nohy, podivně protáhlou tlamu a vůbec je celý takový asymetrický. Ale jinak je docela hezkej. (Navíc průvodce Skansenem tvrdí, že díky tomu, že los vypadá tak, jak vypadá, líp se maskuje v lese. No nevím.)Paní losová.Ve Švédsku žije dnes zhruba 700 medvědů. Mě to docela vyděsilo. Agáta naopak tvrdí, že je to docela málo. Maminka mi vždycky říkala, že když potkám medvěda, mám před ním utéct na strom. Tak nevím, jestli by to pomohlo. (Právě kvůli poznatkům tohoto druhu se vyplatí studovat v zahraničí)Všechna původně skandinávská plemena domácích zvířat jsou (jistě ne náhodou) velmi odolná a houževnatá. Každý druh se snaží nějak se bránit proti zimě. Krávy jsou hodně chlupaté, kozy hodně vousaté.To, co není na tomto obrázku pořádně vidět, je švédský endemit-specielní švédská kráva, která dokáže dávat poměrně dlouhou dobu mléko i když skoro nejí. (Kráva Perpetum Mobile)Švédská plemena oveček dávají člověku vlnu, která je prý nepromokavá (při místním počasí není divu). Čím víc tyto ovce jí, tím bělější prý mají vlnu.
Podzimní barvy Stockholmu
Solna 1Solna 2ListíJakojeřabinyČervená (díky tomu, že tu hodně prší, všechny kytky se tu rozrůstají do úžasných rozměrů)ModroolejováVisící červenáNěžně modrá:-)Rudoozelená záplavaTmavě podzimníVelmi stockholmská žlutooranžováZelenáŽlutooranžováZelená sem tam červenáSeverské muzeumVoda nahoře i doleTmavě zelená a červenáDjurgardsbrunnsvikenVestra SkogenVelmi švédské-velká loď, hodně zeleného, červené domy a déšťGamla Stan-můj kanadský kamarád Jon, sem tam ve Stockholmu, někdy v Chile, teď zrovna v Praze (židovský svět je malý). K tomu všemu všudypřítomný déšťNa co všechno si člověk musí dávat pozor!?Hodně malých lodí v zálivu NybrovikenA jedna velká
Podzimní Stockholm 2
Podivná červenáHodně žlutáZelenožlutočervenáNa hřbitověŽlutý vodopádTaky zelenožlutočervenáSukot - Sukot jsou jedním z mnoha podzimních židovských svátků. Během osmi dní Sukot (pokud zrovna nemrzne, jako tady) bydlíme, nebo alespoň předstíráme, že bydlíme, v takových provizorních "stanech," což nám připomíná, jak kdysi dávno židé putovali pouští a 40 dní žili bez pevné střechy nad hlavou. (Velmi tábornické, že?)Ve Švédsku je zjevně úplně jiné podnebí, než bylo kdysi na Sinajské poušti, a proto se tu v sukách moc nebydlí. Tohle je naše školní suka, ve které je vidět, jak se tu musí člověk obalit, aby v suce vydržel alespoň chvilkuLulav. Tím se během Sukot tak jako mává na všechny různé strany. Je to na dlouhé vyprávění:-)Taky máváníSödermalmSkeppsholmenSkanstul a krásné pokličkové mrakySkanstul 2Ropsten a odpolední červánkyLangholmen, nad kterým se na malou chvíli nadějně roztrhlo nebeOlga a já před parlamentemBrácha a OlgaU nás doma nad "osadníky"
