Fotogalerie

Část I: Sumatra

Medan, Bukit Lawang, jezero Toba, Bukittinggi a okolí

Letiště ve Frankfurtu
Vláček mezi terminály frankfurtského letiště
Hlad a Dikouš právě přiletěli do Jakarty přes Dubaj, Krup už čeká naletišti
Je tu dost nehorázné vedro... Ani čtyři naplno foukající větráky v pokoji moc nepomáhají.
Hned druhý den letíme z Jakarty na severní Sumatru do Medanu.
Medanské letiště. Zvláštností , že zavazadla necirkulují na "kolotoči", nýbrž se prostě vysypávají na hromadu. Vzniká pak boj o kufry (a o život:-)
Ještě večer si s místňákem Aruem domlouváme výlet do džungle na zítřejší ráno.
A ráno také vidíme, jak tu zapracovala povodeň. Pás kolem řeky byl zcela zdevastovaný.
Přestálo to jen pár staveb...
...a mnohé z nich jen trochu...
Pěkná střecha. Jen si pod ní postavit nový domeček
Ovšem volební boj se vede i tady - prezidentské volby jsou za dva týdny! Zde plakát propagující současnou prezidentku Megawati Soekarnoputri. Plakát zřejmě nezabral, Megawati již dnes prezidentkou není.
Imelda na bambuso-drátěném mostě
Nejdřív jsme potkali spoustů malých opic - gibonů
A orangutan už se blíží...
Je docela přátelský
A nechá se i dobře vyfotit:-)
Potom jdeme ještě na výlet do džungle, třeba ještě potkáme další.
Hlad u velikého džunglového stromu
Pauzička na oběd - nasi goreng (smažená rýže) z banánového listu
A už jsme zpět - zpátky přes mostek
Nějaký chlapík myje v řece motorku, to je teda ekolog...
Tonnyho restaurant nabízí "REAL ICECREAM", jak asi vypadá un-real?
Rýžové políčko a palma kokosová
Místní děvčátko
Děcka koupající se v zavlažovacím kanálu
A další děcka, navíc je takové vedro...
...že ani my jsme nepohrdli koupelí:-)
Hello Mister!
Tropické plantáže cestou zpět do Medanu...
Z města Parapat na břehu jezera na Samosir se jezdí lodí (asi 40 min)
Na Samosiru je nějak pusto, málo turistů. ale velmi příjemná atmosféra, kterou si ještě vylepšujeme ananasem...
...a buráky:-)
No a u toho se i fotíme
Ráno teprve vidíme, jak je Toba velké a krásně čisté. Vypadá skoro jako moře, jen není cítit solí...
Vydáváme se k přístavu a jedeme zpět do Parapatu - dnes je tam nějaký festival
Přístav na Samosiru
Lodě pendlujímezi Parapatem a Samosirem asi každou hodinu.
Na loď nastupuje nějaký školní zájezd plný holek a hned si nás bělochy chtějí fotit...
Co se dá dělat:-)
Reflektor
Děti houpající a koupající se
Rybář na kanoi
Rybářské loďky zaparkované v přístavu v Parapatu
Brouk
A toto už je hlavní scéna festivalu
Lidí je tu poměrně dost...
Poněkud početný pěvecký sbor. Paní dirigentka stojí na plastikové židli:-)
Místní kráska - hosteska
A už nastává nějaký mumraj...
...a přichází průvod...
...a v něm sám guvernér Sumatry, na kterého se asi hodinu čekalo. Je to ten v zelené vojenské uniformě, co vypadá ja vojenský diktátor.
Místní holčička pozoruje "bule" (bělochy)
Tahle nás taky pozoruje ale nemá z toho ještě rozum
Po konci dlouhých řečí (odskočili jsme se zatím najíst) ještě závěrečné foto
Zeptali jsme se účinkujících krasavic, zda se s nimi můžeme vyfotit...
...ani se nenechaly moc dlouho přemlouvat:-)
Dokonce nám za to poděkovaly! Za to, že jsme si je my vyfotili:-)
Výborný muslimský pokrm: rýže, pečené krevety, kuře na kari, kuře s kokosem, špenátové listy
Hlad dělá Dikoušovi pěknou "atmošku":-)
A navečer se vracíme zpět do našeho hotelu na Samosiru
Hned před barákem máme prkno a tak si párkrát skočíme, přece jen je to příjemné ochlazení
Nejdříve si zajdeme na snídani, ale kdo se v tom menu má vyznat?!
Posuďte sami: dáte si radši "sun wech", "avetaiser", "eropan food", nebo snad špagáty?
Malé motorky máme půjčeny hned od té paní, co nám udělala snídani, tak můžeme vyrazit:-)
Imel a já, pohled na jezero
Dikouš se vymázl na písečku, ale umyl si to jede se dál...
První zastávka je Batacké museum - v tradičním batackém domě, co má střechu jako buvolí rohy (mám pocit, že tento styl jeovšem chrakteristický pro více indonéských etnik, nejen Bataky)
Vnitřek údajně až 400 let starého domu
Detail vyřezávané hole, se kterou Batačtí čarodějové prováděli neuvěřitelné kousky (přivolávali déšť a podobně)
Vnějšek domu
Jakási dřevěná varianta xylofonu...
...ale zní opravdu dobře!
Buvol
Hlad fotí Buvola
Dikouš fotí Hlada, jak fotí Buvola
Květina
Štěně hrající si s rybou
Stavba pro nás neznámého významu při další cestě
Hospůdka cestou, kde místní hrají jakousi karetní hru kombinovanou s biliárem
Občerstvení na mostě - pojízdný prodavač polívky
Tak to si dáme
A přijíždíme do údolí s teplým sirným pramenem - stoupáme nahoru...
...a za chvíli jsme u něj.
Sirný zápach se line všude okolo
Chudák housenka, spadla tam a zkameněla
S Hladem šplháme vzhůru, Dikouš zůstává dole.
Nahoře je jezírko, ale ne sirné, pramen je totiž asi v půlce kopce. Takže se tu můžeme klidně vykoupat.
Je tu dobrý výhled:-)))
A zase jdeme dolů...
Chvíli si máčíme nohy, ale chce to pomalu, voda je tu opravdu horká!
Cestou zpět do hotelu míjíme různá domácí zvířátka, jako třeba tohle kůzle
Hlad píchl přední kolo. Zastavujeme u servisu a ptáme se paní, kde má manžela, jestli by to opravil... Paní místo toho sama sundává duši...
...nachází píchlé místo a duši opravuje!
Mezitím samozřejmě funguje dále, jako benzínka - dolívá chlapům do motorek
Tak, ještě vybrousit, zalepit a hotovo...
Dcerka si mezitím vyřezává z bambusu. Není ten kinžál přece jen trochu velký?
Vstup ke kamenným lavicím v Ambaritě
Pár dalších batackých domků
Čela domů bývají zdobena různými ornamenty přinášejícími štěstí, či ozhánějícími zlé duchy
Tak toto jsou ty kamenné lavice
A jsou tu i kamenné hlavy. Jen se prosím chovejte slušně...
Kaplička
Ještě se cestou zpět stavíme v resturaci na večeři. Při čekání se bavíme pozorováním domácích ještěrek na lustru a doufáme, že nám nespadnou do jídla
Další den ráno už definitivně opuštíme Samosir. Bylo nám tu pěkně...
V Parapatu si ještě dáme obídek, Hlad se rychle učí i místní styl jedení.
Zelené kopce okolo Bukittinggi
Majitel hostelu nás ukecal ještě tentýž den na buvolí zápasy
Dikouš, v pozadí buvol
Buvolům majitelé potřou rohy jakousi bylinou, která je vybudí k agresivitě
Buvolové se ale jen přetlačují, nesnaží se zabít
Okolstojící přihlížejí z bezprostřední blízkosti, protože buvolové přitom moc něběhají,...
...ale když se rozběhnou, musí lidi ruchle uhnout
Večer si dáváme jídlo v čínské restauraci
Ráno jdeme do parku Taman Panorama odkud je hezký výhled. Bohužel se park ale rekonstruuje a není přístup do jeskyní využívaných za války Japonci
Na zábradlí vyhlídky ale poskakují drzé opice
Jsou ale dost legrační tak se na ně člověk ani nemůže moc zlobit
Hlad krmí opice buráky
Večer jdeme na představení Minangské kultury, tance a zpěvu pro turisty. Uvádí to celkem autoritativní paní:-)
Ukázka svatebního oblečení
Nevěsta
Tanec
Hra na různé podivné nástroje
Bubeníci
Tanec s talířky
Na konci večera byli zapojeni i "bule" - běloši
Další den ráno jedeme na "poznávací" tůru po okolí s průvodcem. Ten je naštěstí dost vzdělaný a dost se toho od něj dozvíme
Ukazuje nám nejrůznější plodiny, které se v tomto pásu pěstují.
Například kávovník.
Tady už jsou lépe vidět bobule...
Všechno si samozřejmě pečlivě fotíme:-)
Tento strom je "skořicovník" - skořice se vyrábí z jeho usušené kůry, která je opravdu silně aromatická
Tohle je zase bavlna
Výklad našeho průvodce zřejmě zaujal i nějakého místního hošíka...
Papája
Tady je zase políčko s chilli - nejoblíbenější indonéskou pochutinou
Papričky jsou červené a zelené
Ale ani v zemědělské oblasti nechybí moderní technika, když se jedná o bednu
Ukazatel
Vodní mlýny, dříve využívány k jiným účelům,...
...dnes slouží k mletí kávy
Babka sype nová zrna a jemně namletou kávu balí do igelitových pytlíků - každý si jeden kupujeme.
Pavouk
Rýžová políčka v okolí
Takovéto šutráky, i když menší, popsané různými abecedami se zde stále nacházejí hlavně při obdělávání půdy na polích. Obvykle je na nich vytesán nějaký příběh.
Typický Minangský dům
...a další
U domů bohatších lidí je separé sýpka - čím bohatčí člověk, tím větší sýpka.
Největší barák v okolí - zde bydlela aristokracie
Ale některé sloupy chybí!
Hlad si nenechal ujít příležitost zakusit měkkost královského lože
Některé domky jsou hezky dekorovány
Některé jsou zase zdevastované
A některé jsou zase přespříliž "zmodernizované"
Mešita s plechovou kupolí
Výhled do krajiny s rýžovými políčky má jisté kouzlo
Chlapík obdělává pole s buvolem
Vesnice s dřevorytci
Jsou celkem šikovní a hlavně hrozně rychlí!
Dělají různé ozdobné rámy,...
...které prodávají na naše poměry neskutečně levně. Škoda, že jsme neměli dost místa na odvezení třeba tohoto:-)
O kousek dál zase ženské ručně tkají látku. Nakupujeme pár suvenýrů a jedeme zpět do Bukittinggi
Finální foto i s řidičem-průvodcem v jedné osobě
Most v Bukittinggi z jednoho kopečku na druhý.

Část II: Jáva

Jakarta, Bandung, Jepara, souostroví Karimunjawa, Semarang, Solo a okolí, Yogya a okolí (chrámy Prambanan a Borobudur), Jakarta, Bogor

V hotelovém pokoji pro dva (jsme tři)
Dětičky se rády fotí, Hlad je hned seřadil podle velikosti
Obří hrnec nasi goreng (smažené rýže), to bude tržba!
Monas, ...
... čili Monument Nasional
Jak už jsem říkal, děti se rády fotí
Na vyhlídce nahoře
Výhled na Jakartu
Údajně největší mešita v JV Asii Istiqlal, kterou nechal vystavět Sukarno...
...a hned vedle ní je katolická katedrála z počátku 20. století.
V přízemí Monasu je muzeum historie Indonésie zobrazující jednotlivé epochy pomocí panáčků. Zde krutá nadvláda Japonců a stavba železnice za druhé světové války.
Koňský povoz pro turisty
Dikouš se vymluvil, že má závrať, aby nemusel nahoru, ale ve skutečnosti si vykecával s místní kráskou:-)
Modernita Jakarty
Bus line
Zábavní park Ancol - toto je vstup do Sea Worldu
Finding Nemo? Je tady!
Divná ryba 1
Divná ryba 2
Malý krokodýlek
Krab suchozemský
Želva
Show krmení žraloků
Podmořský tunel
Podmořský tunel
Mašina na nádraží
ITB (Institut Teknologi Bandung), původně holandská univerzita, studoval zde Sukarno a později ji nechal přestavět
Celkem pěkný kampus:-)
V angkotu - minibusu
...a my jsme si ho obešli. Takhle vypadal shora
"Umělé" panorama z tří fotek vedle sebe
Hlad na stezce
Diki se protahuje pod kořeny
Pohled na protější svah kráteru
Planina za hřebínkem, kam lidé vyskládali z kamenů různé nápisy
To malé nahoře je Krup
Přesun k bublajícím gejzírkům Kawah Domas
Je tu podivná vegetace
Zpět v Bandungu - narazili jsme na shop s levným oblečením a Hlad si ho hned zkouší (nejsou tam kabinky), čímž budí všeobecné veselí
Zkušený "palačinkář", vyrábí něco jako obří palačinky (martabak telor) - mňam mňam
Prodejci petrolejek - tohle abyste v Česku pohledali!
Mapa souostroví
Letecký snímek jednoho z ostrůvků
Takovýmhle trajektem jsme přijeli
Mešita na ostrově
Imelda s místními děcky
Domky na moři
Celodenní výlet na lodi
Titanic:-)
Ostrůvek
Snorkelling, čili šnorchlování - viděli jsme různé rybky, včetně Nema, rejnoky a mořské ježky s půlmetrovými bodlinami! AU!
Hlad našel škebli
Rejnok
Tropical Paradise:-)
Na lodi
Palmový ostrůvek
Přistáváme na oběd
Písečný jazyk
Kokosové palmy rostou na celém ostrově
A uprostřed je chajda. Obědváme.
Místní jsou moc hodní a dají nám napít z kokosů, mňam mňam
Rozseknout to chce určitou šikovnost...
...ale tu Hlad má:-)
...a tak si může sosat z vlastnoručně otevřeného kokosu
Imelda si dává kokosovou dřeň
Krup kapitán:-)
Sítě, na kterých se pěstují mořské řasy
Domečky na vodě, zde budeme spát
Bazének s malými žraloky, ale prý nekoušou:-)
Hlad do jde zkusit. Moc se mu tam nechce...
...ale fakt nekoušou a dá se tam s nima plavat:-)
Malý žralok (asi metr)
Kromě toho je tu exhibicionistická barevná ryba
Nakonec tam lezem všichni
Další divná ryba
A taky želva a podlouhlá ryba - ta prý může být nebezpečná
Další domeček na moři - musí se tam po lávce
Zde zase pěstují v takových sádkách různé ryby
A už je večer
A nám majitel tohoto domečku posílá vynikající večeři - čerstvé ryby! Ale obrovské!
Ráno. Hošík chytá ryby.
Pro nás jede gondoliér. Asi mu došel benzín.
Kolem projíždí nějaká vojenská loď...
...a na pevnině mašírují studenti. Mají prý cosi jako "týden s armádou", nebo brannou výchovu, aby se naučili disciplíně...
...hmmm, mašírují opravdu spořádaně
Další den jedem na motorkách podívat se po hlavním ostrově
Nalézáme chlapíka, co se zabývá pozorováním želviček a snaží se je zachraňovat, protože jsou prý ohrožené a vláda se o to nijak nestará
Jsou opravdu legrační a malinké a koušou, resp. cumlají. Necháváme zde malý příspěvek a jedem dál.
A zde se hraje turnaj ve volejbalu!
Je tady snad celý ostrov:-)
Stíny už se protahují...
Slunce zapadá
Zpět ve městě, kupujeme si sate (maso na špejli)
Zalejvají to asi litrem burákové omáčky, ale ta chutná jen Imeldě:-)
Čas v ráji se nachýlil, jedem zpět na Jávu, teď už rychlejší lodí
Na molu nás ještě baví místní klučinové skoky do vody
Za pár rupií skočí i salto
Ale baví je to:-)
Bye bye, Karimun
Tahle loď je opravdu rychlejší, než ta kterou jsme přijeli! A jede přímo do Semarangu.
U pobřeží se vyskytují takovéto zvláštní konstrukce, ale nevíme, co to je.
V Semarangu akrotát fotíme kohouty na kohoutí zápasy a hned jedeme vlakem do Sola
Nejdřív se musí vymést bordel po předchozích cestujících...
...a noví cestující mohou začít produkovat další bordel
V Solu jsu dva velké palácové komplexy. Podle průvodce jdeme do toho druhého - Puri Mangkunegaran.
Je tu míň lidí a pohodka
Foto na zlatých křeslech
Vyřezávaný kel ze slonoviny (škoda slona)
Večer jdeme s Imeldou na Javánské divadlo. Mají krásné kostýmy...
...ale jednak mluví javánsky, takže jim nerozumí ani Imelda...
...a jednak je to strašně dlouhé (asi tři hodiny)
Druhý den ráno jedeme rikšou na autobus a pak na Tawangmangu
Green Ville
Vodopád Tawangmangu - prý 100 metrů vysoký (údaje různých zdrojů se liší)
Imelda u vodopádu
Hladovi hned nacpali děcko, aby se mohlo vyfotit s "bule" (bělochem)
No a hned se chtějí fotit další - rychle pryč.
Na protějším svahu socha Sukarna (či koho) ukazuje vstříc světlým zítřkům. Jdeme nahoru do kopců na výlet.
Ideologicko-politická nástěnka horské vesničky
Zemědělství funguje i tady nahoře
Pozor, neseme si rákos (na střechu?)
Malebná políčka, ale je tu dost vlhko a mlha
Pohled do údolí
Míjíme i horský tábor skautů - muslimů (!). Právě je čas modlitby
Kytka
Záhadný Candi Sukuh, ačkoli teprve nějakých 500 let starý, nese známky daleko starších kultur...
Prolézáme si ho tedy...
Ještě pohled od údolí...
Cestou do Yogyakarty zastavujeme u Prambananu - obřího hinduistického chrámu z 8.-10. století. Noční snímek.
Figurka na stole v restauraci
Ráno kupujeme slušivé klobouky proti slunci a jdeme na Prambanan
Přidává se k nám hromada studentek, prý mají jakousi praxi v průvodcovtsví:-)
Jedna z věží Prambananu
Detail kamenné výzdoby
Detail kamenné výzdoby
Tři hlavní chrámy Prambananu
Socha Brahmy se čtyřmi hlavami
Býk Nandi, Šivův dopravní prostředek
Čtyřruký Višnu
Vláček ke vzdálenějšímu menšímu chrámu
Imelda s apartním klóbrcem
Menší chrám poblíž - Candi Plaosan - kombinuje budhistické i hinduistické prvky
Dva pupkáči
Ranní mlha pod Borobudurem
A tohle je Borobudur
Stavba s mnoha zvonovitými střechami
Dosáhnete-li skrz na sochu Buddhy, budete mít prý štěstí
Borobudurem vede poutní cesta - skrz všechny chodbičky má pět kilometrů, ačkoli Borobudur má jen 118x118 metrů
Buddhistické výjevy na dlaždicích
Sedící buddha (neobvyklá pozice, obvykle sedí v lotosovém květu) v Candi Pawon
Tourist YES, Terrorist NO. Výbuch na Bali Indonésii silně zasáhl. Odliv turistů znatelně pocítili všichni.
Tradiční javánské stínové divadlo Wayang Kulit
Doporvázené hrou na gamelan - kovové hrnce
Krup na nádvoří Kratonu v Yogye
Dutý kmen na buben
Dřevěná soška posvátné krávy ochraňující královskou rodinu.
Terasa pro zábavu královské rodinky
Vládcové si dávali na uši takové legrační špičaté ozdoby - prý aby vypadali důstojněji... No nevím...
Yogyakartský král a guvernér (šéf indonéských skautů) a sir Baden-Powell (zakladatel skautingu) na jedné známce.
Holky vyrábějí doutníky
Vstup do Taman Sari (Vodní hrad)
Holky pilně batikují, to je hlavní artikl v Yogye
Dětičky...
Přiveďte si i kámoše:-)
Tady je škola batikování
Holky se učí, jak na to
Indonéský pár se fotí pro časopis
Ptačí trh
Botanická zahrada v Bogoru
Vlasatý týpek nám hrál na flétnu (samozřejmě za úplatu)
Rybníček s lotosy
Ochytl mě nějaký týpek, že učí děti anglicky, tak ať jim něco řeknu, když jsem bílej:-) Zřejmě si myslí, že všichni běloši mluví anglicky...
Tak a nakonec se s tím "bule" vyfotíte. Třeba ty!
To je panečku atrakce!
Květinky:-)
Květ
Louka (byla by dobrá na frisbee!)
Žirafa
Sloni
Jakýsi tur
Hrošíci
Tohle nevím, jak se jmenuje
Nosorožci
Lev
Tygr
Zebry
Buvoli, či co...
Nosorožci II
Pštrosí vejce
Pštros mezi proplétajícími se auty
Skála s kamzíky
Krokodýli
Tygr
Medvěd
Vysmátý orangutan
Jeřábi
Netopýři, či kaloňové
Pták zelený
Pták červený
Pták modrý
Panda červená
Malý Tádž Mahal s tygrem
Malá geparďádka
Komodo dragon, čili Varan komodský
Orangutan náčelník
Westernové městečko
Honáci, akorát místo krav má ovce:-)
Akční scéna
Superakční scéna na konci - exploze
Zpět v Jakartě, do odjezdu zbývá už jen den. Jdeme se podívat do té největší JV-Asijské mešity Istiqlal
Vnitřek - je fakt obří
Monas z pátého patra mešity
Tam-tam na svolávání muslímů?
Istiqlal ještě jednou

Dubaj

Hlad a Diki letí z Jakarty zpět s třídenní zastávkou v Dubaji

Tak takhle to tu vypadalo jen před několika desítkami let… Dubaj je totiž velmi mladé město. Tito jsou ale už jen voskoví – Dubajské muzeum
Mešity jsou tu všude, jen všude okolo je hnedka poušť
V Dubaji seženete úplně všechno, ale hodně věcí levněji než u nás (kromě pozemků). Jezdí se sem ale hlavně pro levné zlato, kterého je tu mraky.
Vrcholným zážitkem byl výlet jeepama do pouště. Vyzvedli nás u hotelu a jelo se. Asi 50 km za Dubaj, kde si to pak profíci řidiči dávali mezi dunami. Pár zastávek na vyzvracení a končíme ve velmi útulném táboře uprostřed pouště...
...kde se koná nehorázná hostina a večerní program. Zvláště romantické je to po západu slunce...