Fotky z první cesty do Peru a Bolívie v roce 2000. Fotili jsme sice všichni, ale vzhledem k tomu, jak nám postupně kradli a jak jsme rozbíjeli foťáky, většina foto je od Alfonse. Táhl se chudák celou cestu s teleobjektivem 300 (číslo 300 značí, že to dohromady váží skoro 300 kilo), ráno vstával ve 4 kvůli východu slunce, takže si zaslouží náš dík!
Část 1.
Praha - Lima - Puno, jezero Titicaca - La Paz
Amantanský hošík kouká Alfonsovi do objektivu.Zastávka v Arequipě - kryté tržiště (mercado), kde seženete cokoliPřestávka v Paříži - Eiffelovka oznamující, že už jsme v roce 2000Indiánské pohřebiště Sillustani - kamenné hrobky "chullpas"Vítězný obloukFotka s šéfíkem našeho hotelu v Punu - Diki, Hlad, Krup a "seňor Manzano"Volební plakát "Volte Fujimoriho!" Ne všichni ho ovšem mají/měli v oblibě (teď už rezignoval, sbalil prachy a zmizel)Indiánské pohřebiště Sillustani - kamenné hrobky "chullpas"Placatý ostrovv jezeru Umayo u SillustaniPlovoucí rákosové ostrovy Los Uros, turistů plnéKeramika pro turisty. To, že místní na turistech mohou vydělat a pomalu to likviduje původní kulturu je dobře, nebo špatně? Jak pro koho.Největší turistická atrakce na Los Uros - rákosový člun. Svezení pár desítek metrů za 3 soly.Děti na ostrově AmantaniAmantanská holka s jehnětemTerasovité svahy ostrova kvůli zemědělství. Terasy pocházejí již z dávných dob.Západ slunce nad Titicacou. Ten Alfons se nám docela naučil fotit...Kostelík na Amantanipři západu slunceVýchod slunce skrze bránu. Statečně kvůli němu vstal Alfons, my jsme sice měli večer silný řeči, ale když došlo na lámání chleba...Krásně modré jezero Titicaca, na pozadí zasněžené hory And. Vykoupali jsme se, ale brrr...Holčičky na ostrově Taquile. Turismus je tam ale využíván až v takové míře, že nám to celý ostrov dost znechutilo.
Část 2.
Uyuni, Altiplano - Potosí - Chalapata - La Paz
Plameňákům v nadmořské výšce 4000 metrů asi nic nechybí. Jsou to mistři na přežití v extrémních podmínkách.Horník v Cerro Rico. Karbidka, majzlík a kladivo a hlavně koka a jede se.Největší solná planina na světě - Salar de Uyuni (pohled z Isla del Pescador). Pro džíp v pozadí platí věta: "Tu som, za kaktusom."Vřící bublající bahýnko, smrdící síra a výpary, vichr a teplota silně pod nulou - Sol de Maňana"Hřbitov vlaků" - kilometry a tuny železa. Odnýst to tak do sběru...Hotel Playa Blanca je postaven celý ze soli. Však v něm také noc stojí prý 25 doláčů. Zajímavý počin, ale bydlet bych tam nechtěl.Bílá planina kam až oko dohlédne. Kupky soli připraveny pro zpracování (rozuměj: odvézt, namlejt, napytlovat a hotovo!). Sluneční brýle nutné!Isla del Pescador - ostrov života v solném jezeře. Roste tu asi milión kaktusů a žijí takovýhle zvířata (asi to je viscacha - viz dále)Takhle asi vypadá Isla del pescador. Spousty kaktusů a kaktusů, sem tam občas i nějaký kaktus.dtto, ale od HladaPoměrně obvyklá situace: spravování auta. Tohle naštěstí nebylo naše, ale na nás došla řada také.Alfonsovo zátišíJiné Alfonsovo zátišíMístní v San Juanu hrají fotbal. Opravdu se tam nic jiného asi nedá dělat (jako třeba něco pěstovat, nebo tak něco)Plameňáci ve výšce 4000 metrů jsou překvapením pro nejednoho Evropana. Ale je to prý normální.A že tam těch plameňáků (flamingos) nebylo málo!Alfonsův úlovek skrze tříkilo.Vrcholové foto (možná 5000 metrů:-), zleva Alfons, Hlad, Diki, Krup.Laguna Colorada je opravdu růžová! Prý je to způsobeno těmi mrňavými potvorami, co v tom žijou.Lamy. Na začátku sezóny pošlete lamy na Altiplano a na konci je hledáte. Nechtěl bych prohledávat celé Altiplano:-)Tohle je viscacha. Takový králík s nohama klokana. Skáče jak blázen, ale nakonec se nechá krmit z ruky okurkovýma šlupkama.Západ slunce u Laguny Colorada.ještě Sol de maňana - Vypadá to trochu jak na jiné planetě...Termální prameny. Okolo je pod nulou, ale voda má tak 30 stupňů - labůžo. Až na to vylejzání...Ani první, ani poslední oprava našeho jeepu. Quintín to ale docela zvládal.K přírodě je nutno mít Respekt:-). Město/ves Alota.Valle de rocas. Ve skutečnosti je to neuvěřitelný kmplex skal, potom jsme kolem toho jeli ještě půl dne.Kopec Cerro Rico tyčící se nad Potosí - nejvýše položené město na světe. Ve své době prý i největší a nejbohatší...Vstup do jámy lvové. Kopec je zcela provrtán štolami skrznaskrz a takovýhle vchodů je tam spousta.El Tío. Má podzemí pod palcem a je proto nutno si ho sem tam naklonit hrstí koky a jinými dobrotami.Vstříc radostným zítřkům! S puškou a sbíječkou. Zajímavé je, že horníci mají tak maximálně krumpáč a kýbl (ať žije mír!).
Část 3.
jízda do Rurrenabaque - džungle a pampa - La Paz
Nehybní aligátoři na břehu nás fascinovali nejvíc. Koukali a ani se nehliDžunglový močálek, přes podobný jsme procházeli a naštěstí tam nikdo nezahučel.Kapybary jsou něco jako morčata zvětšená do velikosti prasete. Ale prý nejsou dobré, tak se nejí:-)Náměstí v La PazuNeuvěřitelná liána Uňa de Gato - useknete kus klády a pijete z toho jako z pípy:-)Výlet do pampyJedem do džungle. Loď je asi deset metrů (!) dlouhá a něco přes metr široká. Základ = vydlabaný kmen.První výlet do džungle. Vlhko a vedro, komáři (ale čekali jsme jich víc). Prostředí je hodně kontrastní, a tak se to blbě fotí i skenuje.Džunglový velikán. Že by kurare? Už si to nepamatuju, ty stromy vypadaly dost podobněTermitiště. Skutečná velikost je asi metr na výšku a půl metru průměr. Bylo už opuštěné. Jeho stěny mají prý léčivé účinky.Dikouš se napájí z kokosového ořechu. Uvnitř ovšem nebylo mléko, ale mírně nasládlá voda, asi proto, že nebyl zralýBahenní koupele v naplavených březích Beni. Němky, co tam byly s náma se bály parazitů. My trochu taky, ale hlavně nám bylo hrozný vedro:-)Dikouš láme elegantní šipku z lodi do řeky. Němky byly zase nervní, jak se přitom kývala loď.Toto je už Yakumi, řeka v pampě. Nakládáme věci, co budeme potřebovat na následující 3 dni.Alfons si podržel anakondu (jen malou, asi dvoumetrovou). Ale držel ji jemně, ekologicky:-)Při výletu do pampy jsme vyplašili toto hejno ptáků. Pampa je na ptáky opravdu hodně bohatá.Jezírko s volně rostoucí Viktorií královskou. Její list unese malé děcko.Diki u jezírka s anakondama a piraňama. Tady se prý koupat nemáme...Pozor! To není aligátor, ale kajman. Čím se liší si už ale nepamatujuKostra aligátora, kterého nějací šmejdi zabili jen kvůli kůži.V noci vylézají i malinký aligátůrci. Tenhle může mít tak 20 cm. Roztomilý, že? Dal by se pěstovat v akvárku, kdyby z něj nevyrostla pětimetrová příšera.Alfons svým tříkilem ulovil i tohoto pštrosa Nandu.Tady jsem vyfotil Alfonse, jak fotí orchidej.No a tady je ta orchidej:-)Opět další ptáci - nějací papoušci. Jak jsem řekl, pampa = zoologický rájAkční foto - letící ptákAkční foto - letící ptákTady jsou opičky, co se přišly napít k řece, ale je to dost zvětšené, takže ne moc kvalitní...Želv bylo všude také spousty. Vyhřívaly se na kamenech a kládách.Vzadu je náš šéf Donato - mistr improvizace-Cesta zpět z džungle do hor. Poslední slaměné chatrče.
Část 4.
zpět do Peru - Puno - Cusco, Inka Trail a Machu Picchu
Ráno je krásně a hory jsou vyloženě malebné...Je-li hezky, jsou Andy opravdu nádhernéMachu Picchu - cíl cestyZubatá zeď Saqsaywamanu - šutry skutečně dokonale navazují...Incká pevnost SayaqmarcaKatedrála v Cuscu, která se jmenuje La CatedralJedna z několika inckých stavbiček poblíž Cusca - Baňo del Inca (Inkova lázeň, nebo snad Inkův záchod?!?)Falešné panorama Cusca - dvě fotky klasickým kompaktem. Také to podle toho vypadá...Náměstí CuscaZačátek Inka Trailu - pár lidí se tu ještě živí pastevectvím...... nebo zemědělstvím. Uvidíme, za jak dlouho na těch kravách budou vozit zámožná gringa.Andy jsou krásné hory, vegetace sahá až někam do 4000 metrů, žádné kamenolomy ZbraslavZde už se místní chopili podnkatelské příležitosti a prodávají gringům lapajícím po dechu CocaColu.Zde supí na Warmiwaňuscu Krup. Alf už je dávno nahoře a fotí:-)A zde supí Hlad. Dikouš taky supěl, ale fotka na něj nevyzbyla:-)Tohle nás pobavilo - spoustu lidí si vyfotilo cedulku s nápisem Warmiwaňusca - 4200 metrů. Pak si to asi vyvěsí do rámečku jako trofej. Ale proč ne...Foto skrz incké oknoIncká pevnůstka RunkurakayTakhle nějak vypadají lepší úseky incké cesty - prostě chodníček. Že ve výšce 4000 metrů? No a?Opět můžete vidět, že Andy jsou super. Akorát je foto trochu ujeté do modra...Slunečné ráno - paráda. Než začli chodit lidi...A další fotečka Andských kopců.Horská džungle je jiná, než amazonská, spíše takový hvozdMachu Picchu. Ten kopec (Wayna Picchu) je obvykle napravo. Buď je to stranově obráceno, nebo foceno z druhé strany (cestou k Puente Inca)Pohled z Machu Picchu do údolí Urubamby je parádníVnitřek Machu PicchuJeště jednou Wayna PicchuA toto je Krupovo poloumělecké foto (umělecké dělá jen Alfons:-)
Část 5.
Nazca - Ica, Huacachina - poloostrov Paracas - Lima - Praha
Mumie poblíž Nazcy - lahůdka:-)Poloostrov Paracas - totální poustina, krásné útesy a oceánV Ice už se protestovalo proti Fujimorimu...Tohle nás úplně dostalo. Na náměstí v Nazce je sloup s bednou. Večer příde chlápek, odemkne bednu a v ní je TV. Lidi si posedaj na náměstí a koukaj na telenovely:-)Další lákadlo u Nazcy - hřbitov Chauchilla s mumiemi. Podmínky pro mumifikaci jsou zde ideální - ve dne vedro, v noci kosa, naprosté sucho.Ještě jedna mumijka. Většinou to jsou jen lebky, zbytek už je dávno rozkraden...Novodobý hřbitůvek v poušti - scéna jak z Limonádového Joea.Akvadukty CantalloDikouš jde do akvaduktuPísečné duny v HuacachiněA tohle je Huacachina, odtud shora to vypadá moc pěkně.Sandboarding - nic moc, nějak to nejede......Ano, to vepředu je obří krysa:-)Racků bylo na Paracasu až až.Hlad si pro výlet k lachtanům našel kámoše - místního psa. Málem jsme si ho nakonec odvezli.
